Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzdálená...
16. 11. 2001
1
0
1708
Autor
Neither
Vzdálená vichřice se blíží
jako vytí vlčí smečky.
Statné smrky se před ní sklánějí,
ti slabší jí dokonce padají k nohám.
Rve vlasy polních trav
a jediný dotek jejích spárů
mrazí až do morku kostí.
Láká něžné sněhové vločky
do tance hrůzyplné vášně.
Strhavá je do své chtivé náruče
a nakonec jimi s výsměchem
pološílených divoženek
praští o zem.
Zimní vychřice, ta ledová královna,
nikdy nezamrazí v srdcích tak,
jako lehký závan
beznaděje.
Prokletí: Ani mě nehne!!! Já do svých básní nešahám. Ale dík za názor :o)
Trochu mě zklamala druhá sloka, líbila by se mi, dkyby její křehká idyličnost byla dotažená úplně, skvěle by pak kontrastovala s první slokou.
V prvním verši třetí sloky bych ubral to ukazovací zájmeno, jinak celkem pěkné ;o))
TZkus do ní ještě sáhnout, prosím.
A už se na ni moc těším ;o)
m.
Tak teda jo :o) (budu hodnotit obsahově)
První sloka s druhou jsou strašně kontrastní, až kýčovitě ... strašliví vichřice X něžný vločky ... to je tak ... sentimentální ...
Konec je dobrej, ten sedí, akorát mě teda nikdy beznaděj v srdci nemrazila, spíš ho pořádně rozbušila a "rozpršela" ...
..u některých zde psaných básní mi chybí smysl,význam..tady jsem ho v poslední sloce doufám našla...ta beznaděj je fakt přesná.....*T
Hmmm zvlastni... pusobive... s lechce mrazivou atmosferou a krutym navratem do reality v posledni sloce...
...libi
Zrovna tady bych si tu hlubší kritiku strašně rád dal ... ale ... takže bez vysvětlení bez tipu ...