Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Třešně na oprátce

01. 10. 2010

671

Autor

onja

V kořenech klíčí závoje,

co balí život do kóje.

Nepoznáš krajky od cárů,

v hlíně se dělí do párů,

jak rozpolcená ochota,

překryjí duši strážce,

v tom začne růst strom života

s třešněmi na oprátce.

Tesklivě jako sirotek,

jenž hledá vlastní náhrobek,

na černé větvě spadne sníh,

nasaje vůni strážce z nich

a do kapek se zamotá,

pak skápne na zem prudce,

do lůna stromu života

s třešněmi na oprátce.

Až spadne kapka poslední,

duch strážce se dál promění.

Ze závojů, esence bytí

do těla člověka se vsítí.

Odejde, svět ho pomotá,

cestu zpět ale najde hladce,

pověsí na strom života

Svou hlavu k třešním na oprátce.

5 názorů

kluci hurá za balónem

01. 10. 2010

Dát tip

...smutný, a jak....Zbynďa, kterej má samý, říká, že fatální...(?)... nelíbí se nám to, netipujeme, promiň.

Název zní lákavě, ale obávám se, že tentokrát zvítězila forma nad obsahem. A i ten verš dost pokulhává. Závoje -- kóje, sirotek -- náhrobek, to je skoro jako Libuše -- mrtvice. Doporučil bych se víc zaměřit na sdělení, a k vázanému verši se uchylovat jen v případě, kdy budeš mít v obsahu natolik jasno, že nebude ohrožen. A taky, kdy to nějak samo vyplyne, tohle je moc násilně dotahované. Koukám na některá Tvoje jiná díla a musím říct, že jsi už tedy napsal mnohem lepší věci...