Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHlava v raním oblouznění
17. 11. 2001
1
0
594
Autor
Arctic
Otevírám veřeje unavených očí,
rozezívám skřípot stuhy na dřevěném papíře,
rozestelu vlasy tokající marný sen pod polštářem,
narovnám již sešlou pružinu držící tělo pohromadě.
Pár červivých třísek z dubového pometla,
se skřípěním narovnal tvar přibližného stoje,
jen zlehka zaťuká na útvar vypouklého snažení,
již dávno se nesnažící přitesat tvar.
Hrnec dle hlavy či hlava hrnce dvojšatého,
pokyvuje v rytmu rozostřené podlahy,
kroutí se v tichu kde skomírá ptáků řev,
Je ráno.
teda ať čtu jak chci..cítím v tom starobu či totálně zedřeného člobrďu??:-)..to jako každé ráno takto hlava blouzní..??
staroba ne, přliš se nepředřu, jenom občas perlík vyskočí tam, kde není vítán a chystá se rozdrobit svět na kuličky asfaltu :)
Tož obé brat moj, tak zvaný hlavo krut, kdy spalost padá k zemi a rotace prokřupává kostičky páteřní ;))