Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Starokladrubský vraník

17. 11. 2001

1815

Autor

Neither

-------------

STAROKLADRUBSKÝ VRANÍK

Jako jméno z dávných časů,

kdy se jich po loukách proháněla celá stáda.

Jednoho jsem znala.

Když svojí hrudí rozrážel ranní mlhu,

měl neohroženost Kentaura

a ladnou něhu jednorožce.

Byl čímsi zvláštní,

jako by nebyl obyčejným koněm.

Když běhal v písku,

třpytil se na slunci,

jako by byl z bronzu.

Říkala jsem mu Zbojníku a Lásko.

Jezdili jsme spolu s rozevlátými vlasy

bez sedla a postrojů.

Byl mladý a bál se skákat.

Pegas s leskem havraních křídel.

Neither

28. 09. 2002

Dát tip

Nejmilejší prokletí, díky za vše, i za obhajobu*

Skoro myslím, že by m stačilo posledních pět řádků, ale má to sílu, nestrojenost a neskrytou dušičku, smekám ;o) Gaste: Mýlíš se. Znáš se s nějakým koněm? Víš jaký to je? Tohle téma, totiž lidský srdce se nikdy neohraje ;o) Hezké, díky... m.

Whelp

29. 05. 2002

Dát tip

Mistreriózní!

Chlastáč

01. 12. 2001

Dát tip

Připadne mi, že by se tato báseň dobře recitovala, kdyby u toho někdo hrál na kytaru nějakou pěknou melodii. Ta svoboda, která z toho čiší, mnou prochází a pak mizí kdesi v dáli. Dobré. Tip.