Naděje

Po celých jednadvaceti letech přišel den, který dřív nebo později přijít měl, aniž by člověk nechtěl či chtěl. Každý z nás máme nějakou rodinu, ti co mají štěstí jí mají jako oporu, a ti co ne, tak je ta rodina sežere zaživa jak červ v lese malinu. Příbuzné a rodinu si nikdy nevybíráme, někdy však ani netušíme co v té rodině máme.  Měla jsem možnost k nezaplacení, bylo to jen o pár hodinách porozumění a naslouchání. V mém dětství mi někdo z rodiny odešel, ikdyž byl jen o kus dál, tak můj zájem skoro a pomalu vyprchal. Pak se stal můj životní zlom a já s tou osobou začla mít vztah jako voda a strom. Pokud v lese nemá vodu strom, pomalu ale jistě dopadne tak, jak když do něj uhodí blesk a hrom. Je-li ale možnost stromu vodu dát, je to ten nejhezčí dar co si může strom přát. Začne rozkvétat a být silný pouze proto, že osud mu dal tu možnost poznat to, co za snahu a chuť žít stojí za to.