Franta se vrací! A je silnější, než kdy předtím. Ale jen psychicky.

Byl hezký den a v hospodě se najednou otevřely dveře. Ozval se hlas, který byl všem známý, a ten pravil ,,Jedno točený!". Ano, byl to Franta. Už se vrátil z nemocnice a vypadal tak, jako před našimi věčnými boji. Přišel ke mně a říká ,,Tak co? To čumíš, co?" a já na něj ,,Nene, já jsem to čekal" a jednu jsem mu natáhl. Svalil se na zem a začal řvát ,,Ty hajzle, to tě to ještě nepřešlo? Nebij mě, prosím!". Když jsem mu řekl, že je to OK a nebudeme vytahovat staré konflikty, tak mi natáhl pro změnu on. Vyskočil jsem ze židle rovnou na jeho hlavu a svalil jsem ho na zem. Udělal jsem kop z otočky a Franta spadl ukrutnou bolestí na pípu. ,,Franto, tvoje chování uškodilo hodně lidem. Proto tě musím nadobro zničit", řekl jsem, vytáhl jsem vybušninu a hodil jsem mu ji do pusy. Zařval jsem ,,Všichni k zemi!" a vyběhl jsem z hospody. Z venku jsem sledoval ty vnitřnosti a končetiny, které letěly z vybuchující hospody. Po chvilce z naprosto zbořené hospody vylezl Franta a řval ,,Ty hajzle! Chtěl jsi zabít mě a zabil jsi jen ostatní! Nauč se zabíjet!". Rozběhl jsem se k němu s nožem v ruce a zapíchl jsem mu ho mezi nohy. Vyskočil a začal krvácet - tam dole. ,,Připadám si jako bych byl baba!", naříkal Franta, tak jsem ho přetáhl baseballovou pálkou, aby omdlel.