Klíč ke šťastné budoucnosti?

Parní lokomotiva pokroku zmizela ve finančním koutku supermarketu, náboženská dogmata vyčpěla a schovala se do alternativy ČT2 a rozhlasových stanic, které nikdo neposlouchá. Člověk bloudí v kruhu rozpadající se ideji sociálního státu. Z amplionů komerce vyřvává neomalenost, zploštělost a laciný hedonismus. Lidem je předkládán prohnilý americký sen, sen o penězích, sen o moci, sen o požitcích. Eva s Adamem odešli z ráje a teď se chtějí vrátit do jeho smrduté atrapy nočního podniku.

Touha po altruismu se zredukovala do kabátu laciných beneficí a osobních exhibicí špatných svědomí. Člověk a egoismus, člověk a egocentrismus. Otázky, které plní média. Kde je společnost, kde zamyšlení? Rychlost, povrchnost, uspokojení. Nová dogmata. Proč se ptát, proč přemýšlet?

Kam se poděla budoucnost? Ta budoucnost, co klepe na dveře na horizontu našich životů a ptá se? Ptá se dětskýma očima, občas vykoukne z našeho podvědomí, promění se v přírodní katastrofu a dá ránu. Opravdu zmizel přesah našich činů a jejich důsledků? Plochost vymývání mozků mainstreamem, který nám píchá morfin bezmyšlenkovitosti. Morfin falešných model sportovních vítězství, dobře odzpívané písničky, hezké holky na modním molu. Je lepší snít otupělost výrobní jednotky nadnárodní společnosti v jámě daní systému?

Chce se někdo probrat a ukázat prstem? Ukázat na nesmysl a absurditu kolem. Na ovládání jednoho druhým, přerozdělování přerozděléného a vypitou fantazii nekonečnými seriály o ničem? Ne nejde o stížnosti, jde jen o otázky … Otázky o čistých technologiích, které se nepoužívají, protože se musí vydělat na těch starých. Otázky o smyslu generování zisku tam, kde společnost neroste, ale vymírá na kapačkách imigrace. Škrty a sociální dávky místo dětských úsměvů …

Přichází ontologická otázka: "Proč?". Zapnout televizi, vypnout myšlení. Ztratil se na dva dny pejsek a v hlavních zprávách právě vytvořili tisíce vystresovaných truchlících. Happy end jemu i nám.