Inu děvče, co sis z mé reakce vzala, to sis vzala. A ne, že bych se nepobavil. Takže díky.
Víte co, já se tu s Vámi nebudu dohadovat, protože nejhorší srážka je s volem a Vy mi nestojíte za to, abych se Vás (s vypětím všech sil) snažila vyvést z omylu. Stejně byste se nenechal, protože jste zřejmě dost "cílevědomý".
Abych to shrnula, z Vaší poslední reakce mi jasně vyplynulo, že plácáte nesmysly (objevila jsem jich tam hned několik, zkuste se zamyslet nad svými výroky).
Mimochodem Vaše díla znám - jsou buď zcela geniální nebo zcela ... dobře, nebudu tolik drzá, přeci jen jste starší než já, i když trocha taktu by Vám neuškodila - projistotu - vůbec nemáte ponětí, s kým jednáte, děláte ze sebe mistra světa a ve skutečnosti mi třeba (je to jen jedna s teorií) nesaháte ani po kotníky (nechtěla jsem se "vytahovat", ale bylo to nezbytně nutné). Vlastně mne vůbec neznáte, avšak tvrdíte, že jsem úplně blbá. No, ona se pravda jednou ukáže sama, boží mlýny melou.
Protože moudřejší ustoupí, ustupuji a uzavírám tuto debatu (pokud budete tedy reagovat, ukážete jedině to, že jste úplně ...).
Přeji příjemný zbytek života.
Rytmus v hudbě se netýká slov, to je ono jiné. Když nevíš, neslyšíš kde, na které slabice je či není přízvuk, můžeš si tleskat (bez urážky) třeba stydkými pysky a bude ti to houby platné.
Mám-li se bít zřejmě v poněkud méně vyvinutá prsa také já, je mi třeba říci: Jako nikoli budoucí, nýbrž po desetiletí aktivní básník-tvůrce nemám nic naučeno "jen teoreticky", ale vše prakticky odzkoušeno, klopotně až na dřeň prověřeno, a onou teorií "jen" zpětně potvrzeno. Co je podivného na tom, kdybych své poznatky nabyl takovým samostudiem? (Navíc jsem si pro každý případ vzal za manželku bohemistku ;)))
Načrtnutá představa, jak píšu, je mi proto směšná, já ten aparát k tomuto účelu již dávno nepotřebuji, stejně jako si nepotřebuji přeříkávat vyjmenovaná slova, abych věděl, kde se píše měkké a kde tvrdé i. Prostě kouknu a vidím (Belzebub, Hrátky s čertem). Doporučení k hlasitému čtení snad nemyslíte vážně, to bych si musel tleskat na čelo.
Stejně legrační je pro mne ta představa oněch profesionálních básníků. Neznám u nás takového, ani takového Topola neživí básně, nýbrž próza. A s patřičnými uvozovkami by se takové označení klidně mohlo vztahovat i na mne, kdybych se v jednom pytli s některými šašky a prostituty necítil příliš nepříjemně. Takže tu nálepku raději odmítám.
A také bych uvítal, kdybys mi nepodsouvala nějaké názory, o nichž víš pramálo. Např. to, co jsem dosud pod tímto textem prezentoval, byla prostá fakta, nikoli nějaké moje názory či interpretace.
Mimochodem, že je báseň či poezie matematika tvrdil už tuším profesionální básník Baudelaire, o hudbě totéž pravil jistý význačný skladatel, snad Mozart nebo Dvořák, co já vím.
Na druhou stranu neříkám, že je nutno dodržet nějaký strojový, mechanický rytmus, je potřeba pouze rytmus ovládat a ne být ovládán/omezen. Tak, aby bylo možno s rytmem vědomě pracovat. Jak to pak může vypadat si může každý dohledat bílé na černém (zdůrazňuji bílé na černém) v mých textech. Poté už mne jistě nebude možné podezírat z nějakých rigidních, školometských či vyčtených názorů.
Miroslawku, jako budoucí dirigentka VÍM (dobře, nebudu tedy říkat myslím, byť je to zdvořilejší, ale Vy se asi díváte na věc jinak), co je to rytmus. Vy máte všechno naučené jen teoreticky, zdá se (nechci Vás nijak podceňovat, ale opravdu to tak působí). Vím, že můžete namítat, že rytmus v básni je něco úplně jiného než rytmus v básni, což je samozřejmě pravda. Jen bych chtěla říct, že rytmus je velmi relativní a báseň není matematika. Záleží na interpretaci. Já si Vaše počínání představuji asi takto: Sednete si, napíšete si verše, kde Vám nesedí rytmus, vypíšete si přízvučné a nepřízvučné doby, a vyvozujete závěry. Přečetl jste si někdy něco nahlas? Zkusil jste si někdy báseň vytleskat, nahlas, abyste umožnil vnímat báseň i svým uším, ne pouze rozumu a zraku?
A, smím-li být tak smělá, mohu se zeptat, Vy jste nějak studoval básnictví na vysoké škole? Jen by mne to zajímalo, protože pravidelně konzultuji své básně s vysokoškolskými profesory a "profesionálními básníky", kteří mají úplně, ale úplně odlišné názory a náhledy na věc než Vy, proto mi to připadá zvláštní, protože jim důvěřuji a věřím, na druhou stranu si ale uvědomuji, že Vy se v oboru vyznáte a jste vzdělaný, nezdá se mi, že byste takových vědomostí nabyl samostudiem, i když kdo ví...
Myslet znamená hovno vědět, praví moudré úsloví.
Naštěstí nejsem odkázán na tleskání a mohu tedy pomoci k onomu "lepšímu porozumění".
Označme si jako X přízvučnou a x nepřízvučnou slabiku.
Až kráčet budu městem setmělým
x Xx Xx Xx Xxx = pětistopý jamb mužský (5JM)
Jsem pesimista sám s osudem svým
x Xxxx x Xxx x = ?
Jak z rozložení přízvuků vidno, zde s dvoudobým metrem neuspějeme, přízvučný celek "pesimista sám" je lichoslabičný a tak při jakémkoliv dělení nám vždy zůstane jeden tříslabičný, daktylský kousek.
Buď tedy mohu verš pokládat za poměrně nejasný daktylotrochej a nebo jej rozdělit na dva půlverše, kratičké jamby (2JŽ).
V každém případě však metrum nebude odpovídat metru předchozího rýmem souvstažného verše.
Myslím, že jsou, zkuste si to vytleskat nebo přečíst nahlas, možná Vám to pomůže k lepšímu porozumění.
A co takhle rytmus, třeba tyhle dva verše - jsou v pořádku?
Až kráčet budu městem setmělým,
Jsem pesimista. Sám s osudem svým
Ale já jsem ve skutečnosti strašná optimistka, nevím, kde se ve mně najednou vzalo tolik smutku :-)
Smutné, ale jsem také pesimista, tak chápu.T*
Písmák