Den jako každý jiný

Den jako každý jiný



  Nepříjemná záře. Vysoký opakující se zvuk. Poznával ho. Budík. Prudce vymrštil ruku směrem k nočnímu stolku a poslal tu černou plastovou vřeštící bestii do hlubin zapomnění. Nastalo ticho. Marně se pokusil znovu upadnout do blaha snění, avšak slunce už ho pevně spoutalo se světem bdících. Promnul si oči a nesměle je otevřel. Jako kdysi. Poprvé. Bolestivě sykl pod přívalem jasného světla. Pomalu se posadil na postel. S prázdnou hlavou hledal jakoukoli stopu kde je. Kdo je. Z okna viděl rozlehlý zelený park zaklíněný mezi betonové spáry velkoměsta. Kousek od něj ležely kalhoty, potichu k nim došel a oblékl si je. V kapse nahmatal tvar mobilu a zmuchlaný papírek  se vzkazem „ 15:00-fontána-Renata “. Podle hodinek bylo dvacet minut před třetí. Pod heslem fontána se mu v hlavě zjevilo poklidné místo uprostřed parku s bílou mramorovou kašnou. Podvědomě tušil, kam by měl zamířit. V druhé kapse kalhot nalezl klíče. Vyšel z bytu a sešel dvanáct pater dolů na ulici. Jasná obloha ho doprovázela až pod potemnělou klenbu stromů. Nespěchal. Ani se nesnažil přemýšlet, proč míří do bílého srdce zeleně, za kým tam jde. Co se má stát, stane se. Z dálky k němu dorazil zvuk zvonů odbíjející třetí hodinu když ho cesta vyvedla z objetí stromů. Lavičky okolo kašny zely prázdnotou. A pak ji zahlédl. Stála k němu zády. Její světle kaštanové kadeře v dopadajícím slunečním světle doslova zářily a barvily vše kolem do jemně zrzavých nádechů. Neschopen slova zůstal stát na místě. Po chvilce se na něj otočila, její pihy a hnědé oči jí dodávaly nadpozemskou krásu. Usmála se a zamířila k němu. Nemělo cenu se ptát, jestli je to ta zmiňovaná Renata nebo ne, ačkoli ji nikdy v životě neviděl, byl si naprosto jistý, že je to ona. Ta pravá.

„Ahoj,“ pronesla a stále se usmívala. „Ahoj,“ opáčil jí. Jako by na něj působila její dobrá nálada a nutila ho také se usmívat. Společně vyrazili od kašny ve středu parku.

  „Věříš na lásku na první pohled?“ zeptal se jí a pomalu si usrkl horké kávy. Byla nepříjemně hořká, ale nevadilo mu to. Seděli v malé kavárně s výhledem na potemnělou ulici. Na obzoru zapadalo slunce. „Ne,“ odvětila. To ho trochu znervóznělo a překvapilo zároveň. Všimla si jeho výrazu a pokračovala: „Totiž, taky se dost dobře může stát, že ten někdo vypadá slibně, nicméně když poprvé promluví, tak z něj vypadne nějaká naprostá blbost a celé to kouzlo je pryč.“

„Zajímavé.“ Byla podle něj naprosto dokonalá. Naprosto. Chytrá, krásná, zábavná.

„A co tedy láska na první poslech?“ pokračoval. Zasmála se. Smála se moc krásně.

  „Takže… myslíš, že se ještě někdy uvidíme?“ zeptal se mírně nesměle před jejím domem. Noc už je oba zahalila do svého černého hávu. „To by bylo moc super,“ usmála se na něj a pak mu dala svoje číslo. „Tak tedy díky za krásný den,“ rozloučil se s ní. „Nech si o mně třeba něco zdát,“ dodal poté tak tiše, že ho nemohla slyšet. „Taky moc děkuju, určitě mi zavolej a přeju příjemnou cestu domů,“ popřála mu a zmizela v neosvícené budově.

  Doma se posadil na postel. Měl z dnešního dne skvělý pocit. Nedokázal na ni přestal myslet. Intuitivně vylovil černý budík z pod postele a položil ho na noční stolek, zavadil při tom o mobil ležící těsně vedle. Rychle našel její číslo a přiložil si mobilní telefon k uchu.

„Volané číslo neexistuje.“ Hlas operátorky bez jediné špetky emoce na něj zapůsobil jako ledová sprcha. Všechny pozitivní myšlenky ho opustily jako krysy potápějící se loď. Černý mrak negativismu mu zatemnil mysl. Jako by všechny okolní zdroje světla přestaly fungovat, jako by všechno teplo přestalo existovat. Tma, zima a ticho, to ho teď obklopovalo. Až teď by doopravdy doma. Jeho zlomené srdce už opět prožívalo konec světa. Bez jediného slova přemýšlel, co udělal špatně, proč opět zůstal sám, oklamán a zrazen. Život pro něj znovu ztratil svůj smysl. Rozpomněl se na všechny ty dívky, všechny zmařené šance a studené noci. Ulehl  do postele. Zítra si opět nebude nic pamatovat, to mu bylo jasné. Jako vždy vyrazí do hlubin velkoměsta hledat tu pravou. A jako vždy neuspěje. Bude to den jako každý jiný.