Divenka

Ve víně se snažím najít tvorbu,

ale má mysl nachází jen zlobu.

Zena která topí se v krvi,

a nachází se v síni hrůzy.

Náhle mou mysl zaskočí myšlenka:

Žena s chutí se opíjí krví,

kterou vnutila ji panenská dívenka,

co nahota za ní mluvý.

Byla to dívenka co jsem si přál,

a svým srdcem jsem ji hřál.

Ona podávala krev z mého srdce,

z kterého ji sbírala velmi prudce.

Ale žena ji vlila stud do tváře,

stud co zohyzdil ji duši.

Podávala ji svého lháře,

co namluvil ji jinému muži.