Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bez korektury , mysli

12. 12. 2010
1
12
2445
Autor
bod87

Erzebet. Já, s ní, my, já k ní své city, absolutní vnoření se do někoho, ten pocit,druhé části duše, Slunce rozzařující denní stereotypnost, osoba, co věcem umí vdechnout jiný rozměr, bez ní mysl nemůže pracovat. Přemýšlím a nic nedělám a její podstata mi mezitím utíká skrze sevřené pěsti.Po lokty v té vodě voňavé, bez cílů, bez nafoukaných králů..
Nenadálou chvíli či představu jsem se začínajícím hřmotem prvních ostrých akordů šel hltat dolů do víru tance. Vzduch byl těžký, vydýchaný, sotvaže večer zde teprve začínal. Měl vůni páleného listí, mísil se s kouřem z cigaret a doplňovaly ho vůně laciných parfémů. Klestil jsem cestu tu tam, tu zas sem, křižoval jsem parket sem, tudy tam. Nikde ani vidu ani sluchu, po ní propadla se zem. Žal jsem zbaběle utopil další dávkou alkoholu, tou ženou nevybíravou. Mozek začal opomíjet svou existenci, ztrácel orientaci. Hluboce ústy nasátý kouř vlévá se proudy do žil, s krví se mísí, nahrazuje ji, zornice jako rostoucí a ukousávající se koláče pořád dokola. Uvolněné tělo, mysl, stav beztíže, učebnicový příklad ,zapalte mi svíci, já nemám odvahy.
Po rukou ve spirálách světlo z reflektorů tvoří nemožné a nemožnější obrazce v takové rychlosti, že je jen velmi obtížně zvládám všechny postřehnout. Tělo ovládnuté rytmem linoucím se ze všech stran. Zavřel jsem oči a nechal se proudem unášet. Rukou kolem pasu chycen upustil jsem z plavby. Byla jí hrozně podobná. Výška, vlasy, měla i podobnou vůni, i když propocenou, to asi z tance.

Chycení jsem opětoval, naklonil se k ní v očekávání co bude dál. Sliny její s těmi mými se sloučily, seznámen s jejími bakteriemi já a ona na prázdném parketě, čas urychlen, my naopak. Byl by jsem tam s ní vystál důlek, kdyby mi neprolétla hlavou. Erzebet.

Parket byl pryč, místo na něm  leželi jsme na neustlané zelenkavé trávě a koukali vzhůru k nebesům a záviděli jim tu výšku, z které vidím s výše Zem.

Trávu  vyměnilo za jezero všudypřítomné ticho a já hladil její bělostná záda a líbal její uzounký krček, milion žvýkaček za jedno jeho spatření. A pak, pak už jen tma a divně temné, hluboké volání, a ta tma..


12 názorů

a2a2a
15. 01. 2011
Dát tip
Na tvé tvorbě je patrné, že inklinuješ spíše k poetické próza, ovšem ta, má-li být třeba povídkou, pak by jí, dle mého soudu, slušelo méně těch poetických popisků a trochu více reálného děje, poněvadž takto to působí jako spíše sprška obrazů než jako povídka. Rovněž ten dramatický konec je s ohledem na průběh povídky lacině smutný. Pochválím naopak rytmus střídání vět, líbila se mi moc věta ...milion žvýkaček za jedno jeho spatření..., to je přesně ten jazyk, který by ti slušel, ale s ohledem na tvé mládí je tvůj projev přirozený, pro získání čtenáře je však třeba také brát do úvahy jeho způsob vstřebávání.

..no vida..hned se to dobře čte a úplně jinak to vypadá..:)

bod87
13. 12. 2010
Dát tip
Dobrou!!

bod87
13. 12. 2010
Dát tip
rozumím. zítra na to kouknu, dnes už jsem utahanej a myslim na jiné věci:) Díky Šeepote

..paaaa..a dobrou..:)))

bod87
13. 12. 2010
Dát tip
rozumím. zítra na to kouknu, dnes už jsem utahanej a myslim na jiné věci:) Díky Šeepote

..ještě ty mezery za čárkami a tečkami.. tečka mezera..další slovo.. rozumíš?

bod87
12. 12. 2010
Dát tip
stalo se:)

..noo..je to takové strašně chvatné.. ..některá místo nejsou špatná.. ..jen prosííím..po tečce i čárce odklep!!!!! ..a odstavce by neuškodily.. ..dám tip pro povzbuzení..něco v tobě je..

..dík..přečtu..:))

bod87
12. 12. 2010
Dát tip
stalo se:)

nemůžeš to písmo krapet zvětšit?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru