Pod kobercem

rozpitvají tvůj život
rozeberou na kousky a budou skládat dohromady
jako nějaké zatracené puzzle
zametou ti duši

Liščí umírání

budu tvou múzou
první myšlenkou po probuzení
vánočním dárkem
punčem

Mature blackberries - překlad - autor Diana

Pictures
It is getting dark …
and the night then draws
image after the image

Čekárna s deštníky

stokrát
tisíckrát si můžu říct
vůbec na tom nezáleží
jsi nic

Zralé ostružiny

Obrazy
Stmívá se
a noc pak maluje
obraz za obrazem

Zatím však

Už zas vtom lítám
ten tam je klid
idylka
vyšívané ubrusy na kuchyňském stole

Zdař Bůh, kamarádi, Zdař Bůh

psal se čtrnáctý červen léta páně 1894
pod karvinským nebem si letní den ustlal ke spánku
zahrabal se do sena
blaženě vydechoval

Staré rádio

Kdysi jsem zdědila rádio Telefunken
moc pěkné
Rekord Trial
určitě to bývala kvalita

A proto

Úhel pohledu
už nikdy nenapíšu báseň
už nikdy
nebudu přece psát o prázdném sudu

Líní spáči

někdy se dny jen tak valí
šedé balvany pod špinavým nebem
líní spáči
strážní andělé se ukrutně nudí a dělají směšné věci

Nevšední inzerát

Letní den se schyloval kvečeru. Obloha na západě hrála všemi odstíny purpurové až klila a oranžové, sem tam prosvítaly pruhy jablkově zelené. Nárazově zafoukal větřík, spíš ještě fén, ale i tak příjemný.
Roman Vosáhlo to vše vnímal a napadaly ho takové hezké myšlenky, jakože je den znavený, ptáci srůžovými břichy líně prořízli oblohu a podobné hovadiny.

Kronika žhavého léta

Možná o tom budu jednou vyprávět
o létě
jak nechtělo odejít
žhnulo víc a víc

Den před štědrým večerem

Anděl se uvelebil až nahoře,
pod špicí.
Však to bylo jeho místo už léta letoucí
a letos,

Kreativní šála

dnes se mi o tobě zdálo
něco mě táhlo do tvého bytu
bylo vyvětráno
na ledničce čerstvé okurky

Grošák na červených běhounech

Letos mě napadlo, svět se zbláznil.
Takové klišé, považte.
Stáří mi vzalo rozum zplachet,
jak poetické.

Kapitola o hemžení

jednou jsem měla dojem
že mi rostou křídla
bylo to takové svědění
a pak

Když jsem tě potkala počtvrté

když jsem tě potkala poprvé
plavili jsme vřece koně
měsíc se jim válel ve hřívách
malý černý kocourek zpíval na břehu

Hloupá a marnivá

jednou jsem byla na autorském čtení
bylo mi patnáct
mladý básník četl volné verše
netuším kdo to byl

Obnošené pantofle (Tvar ze sítí)

proč tak často stojí přede dveřmi starých žen
obnošené pantofle
snad prostě jen nepochopily
že dosloužily

O Marcelince, divé žence z Víseckého vrchu

Co je dvě stě, tři sta let oproti věčnosti. Nic, jen okamžik. Člověk je však tak krátce živ, že příběhy, co stojí za vyprávění, často mění podobu a pro svou záhadnost získají nádech mystiky.
Není již svědků.

nechat si tě pro tebe

je pomalu čas
řekla jsem si
začala ukládat tvé básně
a pták sledovými křídly

Loučení po kouskách

Noc už tak zestárla
že se chýlí kránu
ležím ve tmě
pozoruju stromek jak bliká

Sčítání času

Snad ještě sčítáš čas
křehnoucím dechem
obláčky menší a menší
až rozpustí sklo

Usínání

Vstaň
Vstaň prosím
svítá již
vítr hvízdá na holostráních

Škvírácí neumí čarovat

„To je nadělení, to je kříž, to je rána“
pobíhá po kuchyni Bandur-Ma
prostě máma
lomí rukama hořekuje

Tajemství budíku s kolotočem

Starý pán seděl u krbu
a poslouchal příběhy březových polen
syčely
míza se vařila oheň hučel

Rozkvetlá vitráž, nevhodné bydliště

Rozkvetlá vitráž
Starý pán byl prokřehlý
zima už dýchala za krk
lezla do rukávů i nohavic

Prolog, Kouzelný dům, Starý pán

Prolog
Budu vám vyprávět příběh úplně nový, ač se udál už velmi, velmi dávno. Je to příběh jednoho starého domu a jeho obyvatel. Klidně se svámi vsadím, že jste nikdy neslyšeli o bandurkách, ani o škvírácich, ani o půdnících. O starém pánovi jste naopak slyšeli už jistě mockrát.

Modré pondělí

Ztrouby voní jablkový koláč
za oknem jednolitá šeď
takový klid po rozjásané neděli
hýření sluncem a barvami

Beránci v ohradách

vnoci jsem tě viděla sedět na stromě
trochu sis zpíval
znělo to hezky
říkala jsem si

Milan Hrdina Žamberk, básník z chatu

nejpodivnější chásku potká člověk na netu
lidi zdruhého konce republiky
ba i světa
vreálu by se snimi nikdy nesetkal

Za okny kapliček

Dostala jsem dárek
nevydanou sbírku básní jednoho kluka
co ho fakt moc ráda čtu
a jak jsem tak pročítala

Jen kukuřice

Někdy si říkám
tak
už jsem prázdná
vše co se navrstvilo pod aortou

Úplněk

Zadržela jsem ho mezi stromy
aby mi zůstal vhlavě na horší časy
s vůní noci dalšího léta
co prchá

Tvé sny

To jsem byla čerstvě po semletí
hlava se válela pokoutech
údy do všech stran
vyschlý jazyk olizoval proschlé sny

Vůně neposedných pulců

Tak tiše dnes v podvečer zpívají ptáci
pod horami voní seno zastlané vostropcích
krávy klidně přežvykují
sem tam mrsknou ocasem

Není les jako les

Nevím jestli jste si toho všimli, ale mezi českým a americkým lesem je obrovský rozdíl. Ne že bych někdy vamerickém lese byla, pochopitelně, dívám se však na filmy a přímo to bije do oči.
Vnaších lesích jsem pobývala za život už mockrát. Mám les ráda.

Bilancování

Ta místa kde rašila křídla
zakrněla
zůstaly jen lopatky větrných mlýnů obrůstající sádlem
a dýchavičný Sancho Panza

Oranžová Madona

Viděla jsem tě
a byla jsi celičká oranžová
mezi obočím soustředěná vráska
prsty si vztekle pletly klávesy

Antošovice

Ve staré štěrkovně voda vrásnila
házela prasátka
čilý potěr na teplých plytčinách
hlouběji rozvážné ryby

Báseň básní

Až se mi jednou bude chtít
múza mi teple dýchne za krk
až bude ta správná konstalace hvězd
všechno vrovnováze

Houslista

Srostl sjavorem
duši lípy pár strunami
proťatý vpůli zapomněním
a stromy mají paměť

Panelákový akvarel

Balkóny vydechovaly noční vůní květů
některé smažené cibulky a guláše
pozdní večeře cinkaly vidličkami do ticha
léto natřásalo pírka tropické noci

Dopis Ivě

Milá Ivo
Zima nenápadně ustupuje
včerejší ledová obloha byla šmolkově modrá
havrani se někde vytratili

Sbohem, kluci

Noc se slitovala nad bezútěšnou šedí
nad jazyky splínu zalezlé vkaždém koutě
popelavými rány
sivými podvečery

Čas poupat a telecí kůže

Svět byl tehdy starý i nový
převratný drzý
sebejistý i nejistý
telecí kůže obrůstala peřím

Dodouškovi in memoriam

Tak to jsi byl ty co se přišel podívat
zvědavče
a já se rozhlížela a kolem byly tak předčasné Vánoce
vůbec jsem nechápala proč je najednou vše tak krásné

Čas zrání

Obyčejný věžák novostavba
mladý dům
o překot jsme rodily děti
vařily kašičky

Rosou z rána

A rána již tak tichá nad loukami
uspaná mlhou
usnuli cvrčci
dopípal noční pták

Šach mat pro třešňového krále

Už třetí noc po sobě se probudil smáčený potem. Zdál se mu stále stejný sen. Šedovlasá žena, se zcuchanými řídkými vlasy, vyhublá, strhané rysy, bezkrevné rty, na sobě plandavý baloňák. Otáčela hlavu, tajemně se usmívala a zvala ho posunkem ksobě.

Čas sněžných andělů

Čučím do monitoru a myšlenky klubka hadů
bez ladu a skladu
múza furt na vandru
na balkoně řeší sýkorky nějaký závažný problém

Lapač a cedič snů s ručením omezeným

Určitě to všichni znáte, tvůrčí krize, autorský blok, prostě, múzy šly na vandr a vyprdly se na vás zvysoka.
Mé grafomanské já tímto stavem nesmírně trpí, páč když píšu, je mi prostě nejlíp. Je to jako droga, nebo kýho výra. Zrovna je už nějaký ten pátek pryč, mám pocit, že už vživotě nic kloudného, ani nekloudného nenapíšu, vduchu to se ví, doufám, že ne, že to tak nebude a stav je jen přechodný.

Zase o křídlech

Jednou jsem slíbila, že už nikdy nebudu psát o křídlech
pak to mockrát porušila
a zas musím
jak jinak mám napsat, že jsem vždy toužila letět

Zelená liška za plotem

Zelená liška proplouvala loukou
zvídavé oči roztříštila vtisíce hloubavějších
do kapek rosy na pavučině
čas snění nočních tuláků umírá se svítáním

Počkám až mě zase najdeš

Nevím jestli mě bolí vkrku
anebo mě duše bolí až vkrku
a čekám kdy se zeptáš, jestli jsem už našla co hledám
a já řeknu, ne, nenašla

Vítr ve snech

Možná by to chtělo kárované bačkory
a houpací křeslo
zapšklé názory co ztuhly vtoporných pózách
odsouzení pomrkávající za záclonou

Neděle své doby

Neděle se líně váli pod dekou snoťasem na klíně
pod lustrem divoce tančí dvě mouchy
jsou ještě mladé, je to vidět
za oknem pošmourno

U křivého psa

Nevím jestli sis všimnul té ženy
shlížela zoválu mírně
a nepravidelnost rysů tak živá
bohyně své doby

Tichý pláč

Pláču tichounce a potají
po létě ztěžklém vbedrech
již sklání úrodné větve
a rána tasí břitvy

Šály z jeřabin

Modrý vysavač se probudil
nasál svěžest jiskřivého rána
zvlněné cesty mířily rovnou knebi
kolem krků šály zjeřabin

Veterán za popelnici

Ležel za popelnici a vzdychal
starý vysloužilec
koberec
- to je ale smrad, říkal si

Milovátko

Píšeš mi na ústa pradávné příběhy
na prsa rozechvění
do uší šeptáš - milovátko
až se měním

Píseň utržená od provázku

Uletíme milý zbetonové vesnice
pod patami obludné krychle
nad hlavou jen nebe oblaka
ptačí písně zatoulaná peříčka

Plíseň tak něžně zdobí vepřovou kost

Pohrála bych si stebou
třeba puzzle
hledala poztrácené kousky pod peřinou
pod postelí

Odpusť nám, jakož i my odpouštíme

Vilém počítal hlasy
mutující i jásavě dívčí
plavaly mezi klasy kukuřice
chvástavě, trapně

Laskající ďáblíci

Spadnul jsi mi na hlavu
déšť horkého léta
lehce stékáš
po vlasech rtech bradavkách

Vzkazy na plotech

Dnes jsem tančila na vodě
ryby otevíraly tlamy
raci tleskali klepety
blatouchové víly sypaly žlutý pel

Poraď, pak se oběsím

Radiči. Vyskytují se pravděpodobně vživotě každého znás.
Je jim nad slunce jasné, že bez jejich životních zkušeností se vžádném případě neobejdete. Jsou to lidumilové.

Problesky

Někdy ve zlomku sekundy
probleskne vědění
láska v nejčistší podstatě
má barvu lila až kpurpurové

Jak vypadá správný básník

Lidé si naivně myslí, že básník je krásný
sedí u naklizeného psacího stolu
hlavu podepřenou
tvář oduševnělou

Kostra stromečku za oknem

Léto
takové nesmělé
třešně dozrály až začátkem srpna
jahody hnily a plesnivěly

Kouzlo polární záře

Toho dne byla na obloze polární záře. Barevné vějíře od purpurové, přes lososovou až kjablkové a téměř brčálové, vlály vzduchem a volně se prolínaly jedna do druhé. Vypadalo to, jako by obloha uspořádala velký bál a země pokrytá jiskřivým sněhem se přidala. Bylo to vznešené, zároveň však i prosté a poctivé.

Vlastní vřesoviště

Léto dosud voní prázdninami
řekou co čeká
babiččiným bytem svůni levandule
vlažnými večery

Naslouchání

Jsi kouzelný pavouček
splétáš nitky energie
po ránu se síť třpytí rosou
duhuje

Zátiší se štěstím

Zkuchyně voní polévka
a chaos kolem vypadá najednou malebně
kam oko padne – zátiší
zamilovaně koukám na vlaštovky

Možná šustíš v kukuřici

Možná už nejsi
ztracen po proudu
jen si tak šumíš
žáby se svolávají ke koncertu

Co jsem to?

Čtu tvé koláže a střípky dětství přítelkyně
myšlenky samá modřina
měšec blech
ani se nesnažím pochytat je

Fascinace

Fascinovaly mě snad od narození
jehly, stříkačky, lahvičky spenicilinem se stříbrnými zátkami
taky jodová tinktura
nechávala na kůži oranžové fleky

Ticho starých zdi

Naše noci voněly šeříkem
vypité zalykavým smíchem do dna
opilé
šuměly říčkou pod oknem

Trapárna

Depka se podobá dospívání
akorát je míň věci ksmíchu
spíš není ksmíchu vůbec nic.
To je rozdíl

Pěkný pohřeb žehem

Strašák rozehnal kloboukem vrány
krá krá zařvaly poodlétly opodál
zvědavě blýskaly očima
se cítí chudák stará

První pohádková noc kočky Albíny

Daleko za vesnicí stál omšelý domek
starý a hrbatý už děd
křivé stěny, křivé okenice
na střeše tráva

Pohádky kouzelné krbové kočky

Vkaždém krbu bydlí kouzelná kočka
vychází za soumraku
skočí na komín
protáhne se

Pět darů

Brzo po ránu porodila Mudra pět synů
naložila je do kárky
odvezla k lesu
kukačka kukačka

Sny napadané do piva

Rozvážní mniši vystupovali ztemných pláten
neslyšně pluli chodbami
dýchali do pěny
pivo silné a dobré

Vertigo

Otřít se o duši bývá nebezpečné
zprvu jen tak
vláční na omak
postupně zraje

Dva andělé v řepkovém poli

- Víš jak se špatně vyklepává řepkový pyl.
Tázal se mě anděl, jako ten můj
a třepal rozčíleně křídly
ten kluk ho neviděl

Noty skáčou po stole

Chtěla jsem ti napsat okřídlenou báseň
jak navlékáš slova na notové osnovy
otvíráš houslovým klíčem příběhy
noty se pohupují na lampě

Šeříková romantika

Šeříky voněly zbabiččina obrazu
vtěžkém kovovém rámu sornamenty
bytelný nábytek zořechového dřeva vnoci střílel
dědeček

Člověk, kterého jsem nechala zavraždit

Někdy na tebe myslím
vlastně
čím dál častěji
na člověka, kterého jsem nechala zavraždit

Deníček, no

Tak jsme zas skočili ze zimy do léta
a neříkejte mi že neeee
páč jsem měla včera narozeniny a takové věci si pamatuju
jako tehdy

Vábivé písně

Shořím ve vlasech
okvětní plátky staré jabloně
na rty popelem
včase cos vrátil

Deníček: co když už nebudu?

Dnes byl špatný den
od rána
napětí zbulvilo svaly na zádech
zdivočilo oči

Tři klíče

Podlaha sesychala
parkety prásk prásk
škvíry na prst na dva
tak nějak postupně

Lež o mládí

Sad dávno zapomněl
na mozoly sadařů
tak si dožíval
divočel

Bezbolestně

Až lehnu popelem
budu prachem jen
popráším tvé vlasy
řasy

Zahradník

Potkala jsem zahradníka
sázel do záhonků přání
mezi růže, růžová
to se ví, o lásce

Co nevidět pokvetou sakury - křesadlo

Všichni tak radostně
jaro jaro.
Na literárních serverech to všechno kvete a zpívá
poskakují zajíci

Vlnění

Po nocích rval vnitřnosti
zemi
žena políbila děti na dobrou noc
mazlení s plnou láhví

Všední báseň pro tvé srdce

Napíšu ti báseň
takovou všední
jak se to dělává
o srdci

Umřela hvězda

Víš jak umírají hvězdy.
Obyčejně
jako lidé
vprach se obrátí

To jsi ty

Koříš se svému Bohu
jenž možná na nebesích dlí
a možná vkaždém znás
nebo i ve větru

Noc pro Rosenrot

Svět prost obrysů dusil
hnal srdce svistem
krátil dech
zrádný fén

Nepovlečené peřiny

„Marci, ne že tě napadne někde courat, víš, že to tu neznáš, ztratila by ses. “
„Neboj, mami. “
Dívenka vyhopkala na dvůr a zvědavě zkoumala nový svět. Stěhovali se, aby to měla blíž do školy a nemusela jezdit autobusem.

Kino Panorama

Nedělní obědy většinou voněly řízky
nebo kuřetem
vlétě kompotem zjablek co se chladil za oknem
skořicí a těšením

...napiš báseň

Má milá, padá mi špatný list a dveře přišly o kliky.
ona na to
. napiš báseň
ťuká na okno

Čas komediantů

Kukuřice vlasatila
nalévala břicha
čas komediantů
štamgasti putyky Šanghaj

Ale něco na něm je

Kdybych šla na kafe sBukowskim
řekla bych si
fuj
to je ale hnusný chlap a cynik

Šanghaj

Propíjeli pot i mozoly
někteří snad stesk za horami na obzoru
řekami svého domova
jiní bezútěšnost

Řecký klub

Po ránu prodávali na náměstí cizí přízvuk a zeleninu
pěkně umytou
vévodil exotický pórek
jiní než ostatní muži

Bludná archa

Svět byl nebezpečný a nespravedlivý. Bylo tomu tak vždy, ode dne stvoření. Jenže zvířátka žila příliš krátce, než aby si to mohla pamatovat. Pochopitelně, že tady byly staré knihy, které popisovaly všechny hrůzy a bezpráví minulých dob.

Nemocný anděl

Onemocněl mi anděl
můj strážný
asi přepracováním, nebo co
najednou byl nějaký slabý

Svádění

Tak trochu ti lžu
jak se to dělává
nanáším na vlasy cizí barvu
stejně není přirozená

Tekuté písky nitra básníkova

Jen se tak zaklapnou
zlehka
téměř neslyšně
žádné bubny

Czyrwóne niebo nad Beskidami

Noce na Kanadzie były czyrwóne
niebo gorało od trzynieckigo werku
aż po Beskidy
nikiedy lawa skulała sie z żelaznego wózeczka

Vůně pečených jablek

Oheň se zakusuje do dřeva
probleskuje dvířky
praská
tak mile hřeje

Smutky vánoční

Odkud pramení
ty smutky vánoční.
Možná je to časem
tím koněm splašeným

Tichý večer

Nechťtichý večer
plný magie
jako kdysi vdětských bačkůrkách
snese se vločkami za oknem

Pokec s Ježíškem

Milý Ježíšku. Ptáš se, jak se připravuji na Vánoce. No, podívej, dalo by se říct, duševně. No jo, no jo, však já vím, že je to pěkný kec a jako každý rok zas všechno nechávám na poslední chvíli, ačkoliv jsem si jako každý rok slibovala, letos, už týden před svátky bude příbytek jako klícka, cukroví vkrabici na balkoně a zajdu možná i na nějaký ten koncert a tak podobně.

Devět křížků

Otlučený hrníček s pomněnkami
zahříval křehkost starých dlaní
se všemi devíti křížky vepsanými rýhovím
v šustícím pergamenu

Nestoudně mezi vzdechy - koprodukce - nepochopený - šepot

Čtu tě v řádcích
a mezi řádky roztávám
jako tvůj jazyk v mých ústech
chtivá kopí ňader nestydatě dmoucích

Píseň pro kurtizánu

i moře šumí dekadentně pod břichy gondol
a na polštářích zatlasu
červené punčochy spanilých ne dám
vzdělaných benátských kurtizán

Konečne bez gýčov (kooprodukce: nepochopený - šepot)

Pripútala si ma k sebe
karbónovým vláknom
vtedy som ešte netušil
že mi raz z neho upletieš slučku

A ve mně rosa

Jsi jako orosený džbánek piva
ve výhni letního odpoledne
a tvá slova
jsou rosou jež po džbánku stéká

Dým nad brambořištěm dovoněl

Husí klíče již dávno zamkly léto
barevní draci stočili schlíplé ocasy pod ramena
podřimují vkomoře
někteří na skříni

Může říct

Mikrotenový sáček visel
teda na šňůře visel už od léta
a dnes se konečně urval
radostně diriguje uchama do taktu modré obloze

Král verpánků

Možná jsi Bůh
ten dobrotivý
co bílý vous má do pasu
pročesává rouno beránkům

Hádka v šuplíku

Všuplíku ležely básně
nudily se
zívaly
kopaly nohama

Střevíce na komíně

Viděla jsem tě u komína
cihly se tvářily vlažně
ovšem jen na oko
však na něm ještě visí tvé dětské střevíce

Terezky život

Prší drobně
hustě
hory si omotaly skráně do mraků
stará kráva Kwiatula ještě žije

Babí podvečery

Mám ráda podvečery
když se léto babí
slunce rozpouští nad horizontem
cvrčci jsou nějak nesmělí

Co bych chtěla?

Žít u moře
vdřevěném domku na skále
dýchat slaný vzduch
poslouchat jak v zimě rozzlobeně vyje

Balkánské reportáže VI.

Dnes jsme se vydali na Pomorie. Znostalgie a navštívit Naska, u kterého jsme byli vloni ubytovaní. Po včerejším bujném večeru, se ploužím jako lemra. Protestuje celé mé zubožené tělo, i nohy, se servanými puchýři.

Takové dvě

Moře vyvrhlo na břeh dvě mořské panny
asi trest
tloukly bezmocně ocasy
potily se

Kdo ví

Slunečníky kostří na břehu
servané zkůže
rackové mávají křídly létu adieu
vyplavené chaluhy usychají v mimikry písku

Balkánské reportáže V.

Pekelně mě bolí nohy. Včera jsme byli na Slunečném pobřeží.
Ze Rvady, do Nesabaru pěšky. Borůvka říkal, že jsou to tak tři kilásky.

Balkánské reportáže IV.

Pokud chce člověk psát, musí nasbírat nějaké zážitky. Všímat si, pozorovat lidi, všude kolem jsou příběhy. Ten pán ze Šumperka vypadá úplně jako Homolka starší. Dokonce nosí tílko, akorát, že brčálově zelené.

Balkánské reportáže III.

Doma se mi vstávat většinou nechce. Na dovči, to je jiná. Jsem odpočinutá, žádoucí nových zážitku, mimo jiné, je tu snídaně.
Doma nesnídám, teda, jen občas a tak různě, jakože, například vpoledne.

Nejlepší lék

Hoď po mně
sím tě tu žlutou halenku
přece jen
nejsem sen

Balkánské reportáže II.

Nesabar, je kouzelné historické městečko, o tom však někdy jindy.
Se proplétáme uličkami, všude krámy, krámky a krámečky až přechází zrak. Všechno se to třpytí, mezi tím restaurace, majitelé lákají turisty. Ačkoliv po sezoně, hemží se to tu lidmi.

Balkánské reportáže I.

Ochladilo se, lije. Silou vůle potlačuju jedovaté poznámky stran cestování na letiště kotěhůlkami, to fakt miluju.
Letadlo je mnohem menší, než jsem si představovala a je to opravdu starý křáp. Ovšem i tak jsem nadšená.

Srpen je zralá žena

Srpen je zralá žena

ALIENUM VITAE

Nevyčíslitelné množství dárců
vybuchovalo
rodilo se
umíralo

Houpačka

Zima zalezla všude
sápala se obloukem kamenné brány
do chátrajících stěn bývalé slávy velkostatku
opile se válela po zabláceném dvoře

Dýňová zahrada

Ukaž ooočiii
ukaž ooočiii
oči zhlaaavyyy nevyskooočiii.
Děti pokřikovaly za zchátralým laťkovým plotem

Zoufalé otázky

Ententýky dva špendlíky
ten ten ten
na toho to navlečem…
co na tom že se maminka těšila na vnoučka

Trhovkyně

Jsem trhovkyně
prodávám sny
mezi jiným zbožím že ano
vkošíku kejhá sádelnatá husička

Jaro (poslední)

Zima mrazila
vyla a skučela
malovala
řezbila sněžila a pak se tak zasnila

Namaluj obraz v ateliéru

Namaluj
namaluj mi obraz
zcela nový
namaluj ho slovy

Vánoce

Podzim skučel v komíně
dal se do pláče
serval stromům listí
nasadil nevlídnou tvář

Olza

Prázdniny
voněly po nedělních obědech
co cinkaly za otevřenými okny
takový zvláštní zvuk

Loučení

Léto končilo
po strništi se proháněla chladná rána
choulila se do mlžných závojů
zmlází vykukoval podzim

Červenec voní nově prázdninově

Červenec voní nově prázdinově
svobodou
třešňovou bublaninou
malinami

Roztáhnout křídla

Léto dál a dál selo žár
podél cest zrály žluté špendlíky
šípkům růžověla líčka
a opodál na louce u rybníka čápi cepovali mladé

Šedý holoubek

Jednou mě stará paní prosila
prosím vás
pomozte mi
pomozte mi

Intolerance

Jednou jsem jela na výlet
sOtíkem
je daun
jako tak lidově

Horké dny

Letní dny
jeden po druhém
snad sázely horké brikety do kamen
kousek dál v polích

Máslo

Je vůbec přípustné napsat báseň o másle.
Proč ne
říkám si bojovně
máslo

Podsrpenská

Až bude bezzubou dásní škubat rohlík
dojde jí
že je lepší namočit si ho do kafe
jo

Velký ples

Toaletka snila o plesové sezóně
teď
uprostřed léta
co ji to jen napadlo.

Maska

Sama neví jak se to stalo
kdy.
Jednou prostě nasadila masku klauna
a ten divný dravý svět

Za mými vrátky všednosti

Za mými vrátky všednosti
voní mateřídouška
některé kopretiny mají oči
a netýkavky se chechtají až jim pukají bříška

Bez narkózy

Mrzačíš myšlenky o minulost
snažíš se sešít rány bez narkózy
a zas ta protivná hudba známého kolotoče
dokolečka dokola

Velký svět

Noc po noci si daleký velký svět
ustýlal sny
vmaličkém světě
zvaném prostě sklep

Jak voní svět

Vincent byl dobrodruh
básník
a snílek
ve sklepě zašumělo moře

Vrátil se strýček Vincent

Mladý letní den se ukládal ke spánku
maloval horizont
polštářky červánků
až zmizel zcela kdovíkde

Myší srdíčka

gramofon se pyšnil parádní zlatou tubou
měl tuze veselou povahu
a ksmrti rád škádlil toaletku
však se znali od mládí

Noví nájemníci

Květnové dny se zalykaly horkem
měly delší a delší kroky
už nevoněly modře a fialově
voněly černým bezem

Ponurá nálada

Pršelo už sedmý den
kapky se odrážely zoken louží
chtělyjuknout dovnitř
doufaly

Zas ten Petřík!

- Petřikůůůů, Petřikůůůů.
Pištěla zas myš
ostatní děti byly celkem hodné
jen ten Péťa

Měl takovou povahu

Dřevěný sud stál vkoutě
a vypadal dobrosrdečně
moc pěkně vypasený
ovšem

Jarní úklid

Přišlo jaro
noci hebké jako srst černé kočky
rána svěží a rozcvrlikaná
obyvatelé sklepa zneklidněli

To je furt něco!

Na tváři věčný úsměv
vsádrovém srdci smutek
zaprášený dřepěl pod roztrhanou starou matraci
stal se zněj melancholik

Zahradní trpaslík v puntíkatých trenýrkách

Napsal
. vyrostla si vzahradě plné trpaslíků.
a já o tom dumala
jak jsem byla vždycky bláznivá romantická holka

UŽ SE VALÍ NOVÁ K.O.U.L.E číslo 79

ODBILA DVACÁTA HOOODINAA, CHVAL KAŽDÝ DUCH HOSPOOODINAA…
A JE TU, MÍ MILOVANÍ KOULAŘI 79. KOLO NAŠI KOULE.
TÉMA: ZAHRADNÍ TRPASLÍK VPUNTÍKATÝCH TRENÝRKÁCH
Předpokládám, že pravidla jsou všeobecně známá.

Motýlkářka

Vždy po tom toužila
vzlétnout
letět
jen tak se odrazit a frrrrrrrnk

Taková holka

Onehda sem potkala holku
a ta vám byla tak krásná až mě přecházel zrak
normálně klasika
celá taková nějak souměrná

Poztrácené klíče

Pod nohama mi křupaly klíče
asi poztrácené nebo co
různé
lesklé rezavé velké i titěrné

Kalendář - koule

Kalendář měla prostý jako život
na vnitřní straně dveří bytelné skříně
křídou
15. 5. 1912 vdala jsem se za Josefa

Takový normální dubnový pátek

Větrno
slunečno
vnemocniční kantýně podpírá pult unuděná uklízečka
pouští do éteru trapná moudra

Dopisy

psal jsi…
Maličká
zametl jsem myšlenky do kouta
smutné

100W žárovce k narozeninám

Přemýšlím co ti přát
má milá.
jsi jako stěžeň plachetnice
a já chci ti být ráhnovím

Zázraky za korunu

zázraky
za pouhou korunu
druhou za cucavý špalek
kočičí mýdlo

Chléb a hry

Vtěch dobách pod Gírovou zrál chléb
na políčcích kamenitých chudobou
žlutavě zvrásněn větrem
střežen

Modlitbička pro múzy

Smúzami je svízel
to se ví
tak lákáme každý po svém
třeba baronka na guláš

Vodou jsi a vodou zůstaneš

Jaro se pohupuje vbocích
jako voda
prší na oblohu
prohlíží vloužích

To byl fakt divný sen

To byl fakt divný sen
potřebovala jsem koupit pudink
ten vprášku
co se musí uvařit

Svobodou opilá

Svobodou opilá
víří
tančí tak rychle jak dokáže
soběstačná

Slova

Včera jsem viděla moc pěkný film
starý pán muškařil
řeka šuměla
byla tak svěží

Jednou jsme objevili nový svět

Jednou jsme objevili nový svět
nevěřícně osahávali barvy
tančil pod prsty
vířil ve spirálách

Takový lezavý podzimní pátek to byl

Takový lezavý podzimní pátek to byl
za okny se válela špinavá obloha
ledový vítr lezl pod nehty
nálada padalake dnu

Sedáváš na kraji postele

Sedáváš na kraji postele
a jako správnéj básnickej pošuk
(tvá slova)
polemizuješ o sbírce

KLUB Tonyho BÍŠA

Až jaro nakoukne i za humna tvého města
a rozdá se mezi zdi
kočičí hlavy leskle zmalátní
restaurační zahrádky rozkvetou nápady majitelů

Opijem se lásko mladým vínem

Opijem se lásko mladým vínem
vzájemnými rty
až něha co se choulila zapomenutá
v pátem koutě

Čím krmíte múzy?

Čím krmíte múzy.
Utekly mi
ne že bych nějakou vlastnila
to ne

Sleduješ tak vážně svět

Sleduješ tak vážně svět
zvýšky svých dvou let
ještězázračný
snad sny co uvízly ti pod víčky

Takový milý starý pán

Takový milý starý pán
nosil úsměv dychtivě nastražený
fakt nebyl skoupý
a úpravný

Co je lepší než sex?

Co je lepší než sex.
Hmm.
těžko říct.
tak teda pro mne, jo.

Uvázala hříchům uzly na cípech

Uvázala hříchům uzly na cípech
zavařila do patentních láhví
odnesla do sklepa
když

Dlouhonohá kůzlátka srší pod víčky

Dlouhonohá kůzlátka srší pod víčky
mrkají
češou si vlasy
sní.

Pod lampou velkoměsta

Pod lampou velkoměsta
měří stíny od do
klap klap klap
podpatky

Jsi česačem zralých jablek

autor ilustrace: stratorian
Jsi česačem zralých jablek
co tak krásně ti voněla
píšeš o modlitbě koltáři

Ukolébávka pro nezbedníčky

Ukolébavka pro nezbedníčky
spoluautor: renegátka
Ptáčkové pod křídla zobáčky stáčí
a stromy šeptají čas je jít spát

Kloužeš mi po kůži mezi kapkami potu

Kloužeš mi po kůži mezi kapkami potu
netušíš že trochu níž
hlouběji
vrány ozobaly třešně

JAK JE TO S PLAGIÁTORSTVÍM NA LITERÁRNÍCH SERVERECH?

Krvavý dědek ještě spí

První hodina odbila, krvavý dědek ještě spí…
Taška se zbytky pro slepice a králíky byla moc těžká pro osmiletou holčičku a venku pořádně mrzlo. Rtuť teploměru nestoupla nad mínus dvacet stupňů, jenže se nedalo nic dělat,
tatínek zase pil a zvířata už dva dny nežrala.
Zahrádkářská kolonie byla daleko, přehazovala tašku zruky do ruky, občas si odpočinula, narovnávala zkřehlé prstíky a bavila se vymýšlením historek.

K.O.U.L.E. POZOZOOOOR..TEĎ!!!

MILOVANÍ KOULAŘI
Jelikož se tohoto kola díííky Bohu
nesmím zúčastnit
PĚKNĚ JSEM VÁM TO ZAVAŘILA.

Leden pere mraky v ledových korytech hor

Leden pere mraky vledových korytech hor
a líných řek
přimrazí zděšení labutích nožek vzátoce
zesklí vrbové proutí

Ta tvá zatracená křídla

Ta tvá zatracená křídla
dovedou tak dusit
když narážím do zrcadla vlastní naivity
a vidím pravé obrazy

Na chvíli mít v těle jinou duši

Na chvíli mít vtěle jinou duši
je strašně zvláštní
jsem si to onehda vyzkoušela
vtom krámku

Zpráva odeslána

Zpráva odeslána
teď otlouká si čelo o virtuální hrany
možná jsem to přehnala
neměla jsem psát že se mi stýská

V soumraku toho ostrova

Vsoumraku toho ostrova
slunce zasyčí zapadajíc
jako vtom filmu „Modrá laguna“
píšu to správně.

Ten papoušek nebyl smutný

Ten papoušek nebyl smutný
nepoznal svobodu
jen ozdobnou klec
brokátové kanapíčko

VELKÝ VÝPRODEJ DUŠÍ

Vyplivla jsem duši
stalo se to nečekaně
byl sníh
fakt hodně sněhu

Pyramida z úplňků

Je to kýč tvrdili
a já přestala psát o křídlech svých andělů
tajně však hladila jsem jim pírka
slibovala že na ně nezapomenu

Můj milovaný deníčku 2

Můj milovaný deníčku…J
Nebuď ztoho smutný, že jsem ti nic nepsala, jak jsi měl slíbeno.
Ono se totiž nic důležitého nepřihodilo, tak jsem se rozhodla. že se ti budu svěřovat jen a jen sdůležitýma odvětvíma mého života.
Juu.

Leden se blýská jako nová mince

Leden se jen blýská jako nová mince
celý svěží
nezkušený
nabušený

Můj milovaný deníčku

Můj milovaný, úplně tajný deníčku.
Jsem se rozhodla, že si tě začnu psát a aby to mé psaní nepřišlo úpe vniveč, uložím si tě na literární server, který mám ze všech, ale fakt ze všech nejraději.
Tak teda. deníčku, dnes byl fakt suprovej den, bo jsem měla volno.

K.O.U.L.E. Ve fitku s andělem

Potkala jsem anděla co měl problémy
řekla bych
že dlouho pobýval na zemi
načichnul různými extrémy

Večer zapěnil dalším půllitříkem

Večer zapěnil dalším půllitříkem
oči zesklily myšlenkami které nikdo jiný nepochopí
jak škola a peníze změní dítě
v cizí mrzké hodnoty

Báseň pro..tu vetchou lávku co loučila břehy

Báseň pro. tu vetchou lávku co loučila břehy
pro šum potůčku
balvany strusky zpřevrácených vozíčků
i pro vozíčky samotné

Dívej se, ty malá děvko

Letní večer konečně zčernal. Teplo nasáklo do stěn, zachvívalo vzduch, někdo nesmyslně mučil klavír. Tóny byly unavené jako odcházející den.
Vánek si lehce pohrával se záclonou.

Pod horou mrazivo

Pod horou mrazivo
jiskrně naváto vzávějích
a vkuchyni dřevěnky smích
sněží husím peřím

Duhovky pršely ze stromů

Duhovky pršely ze stromů
doplavaly k očím
přísliby
větve proplétaly prsty

Kdyby se myšlenky daly zakompotovat

Kdyby se myšlenky dalyzakompotovat
jednoduše jako třešně
třeba
moc by mi to pomohlo

Co jen ti přát tak nepřipravená?

Co ti jen přát tak nepřipravená.
Už vím trochu se mi to rýsuje
tak teda
ať se sousedce zkazí plašiče jelenů

Vrátil ses z ponurého světa tam dole

Vrátil ses zponurého světa tam dole
co věznil tě zatuchlými uličkami
cely vsobě
oslepen na chvíli jasem

Když tě nic nenapadá nepiš!!!

Když tě nic nenapadá nic nepiš.
Si furt říkám
ale to néééé
neposlechnu se.

Vesmír možná čeká

Možná vesmír čeká
trpělivě
na nesobeckou myšlenku
každého znás

Průser

No konečně, konečně je to tady. Šťastně zírám na došlý mejl a tvářím se debilně, jako bych vyhrála ve sportce. Však taky že jo, vyhrála, ale ne vloterii.
Dobrý den,
Vyhrál-a jste vsoutěži Literární talent 2010 na komunitním portále Pište-povídky.

Vykácím les!!!

Vykácím les.
A pahýly zakousnou se ti do nohou
jako piraně
rozervou paty

Si nikdy nedávám závazky

Si nikdy nedávám závazky
mám jen tajná přání
neučesaná
půl hoďky před půlnoci jsem zhasla

Nesnáším kov a sklo

Nesnáším kov a sklo
tvé balancování na hraně
tvrdosti
miluji když změkneš

Tak se sešli starý s novým

Tak se sešli starý snovým
to zas bylo ale dílo.
Starý opil se jak zvíře
zařádil si naposledy

Jsi nejistá

Jsi nejistá
tápající po drsné dlažbě
rozporuplných signálů
večer se skrýváš stydlivě za vlasy

Pak mlčení vsáklo do stěn

Znavený letní den
ustýlal červánky
vypustil komáry
vítr rozvířil sukni

Tehdy srpnové vedro

Tehdy srpnové vedro
odlepilo i ptáky od oblohy
sípalo vysíleně ve stínu kavárniček
značkovalo asfalt

Prosinec je džentlmen

Prosinec jedžentlmen
shovívavý starý pán
no
má své nálady

Co se stalo s tím růžovým světlem?

Co se stalo stím růžovým světlem.
Prášilo se skrz
neslyšně vibrovalo prostorem
zabrzdilo čas

VÁNOČNÍ PŘÁNÍ

Nechť vstoupí kýžený klid
až první hvězda zamrká
na Štědrý den
zapípá ze spaní ptáček

Poslouchám Halelujah

Poslouchám halelujah
vrůzných obměnách
otloukám tvůj vesmír tak cizí
o hrany vlastního světa

Až překonám masturbaci písmákem

Až překonám masturbaci písmákem
vrátím se
nebude počkej
doufám že nezaschly barvy (fakt jsou drahé)

V očích odraz monitoru

Vočích odraz monitoru
osamělý jako strom mezi poli
smutný cizí pán na chatu
nemůže spát

Tvůj svět voní po novém ránu

Tvůj svět voní po novém ránu
nad letní řekou
pohádkami
kamínkem pro štěstí

Sněží mi do snění

Sněží mi do snění
a ty sny rozpuštěné horkoslaně
prokřehlí bezdomovci
vyplašeně hledají hnízda

Střádám vločky sněhu na řasách

Střádám vločky sněhu na řasách
černobílého dne
zapomenutá vsobě
klepeš na dveře mého nicotného světa

Velký poprask v malém lese

Takový normální les to byl.
Jakože stromy, mech, sem tam studánka, mýtinka, no však to znáš.
Samozřejmě zvířátka.
Každý se staral o své, občas nějaká ta schůze.

Občas cítím tvou samotu

Občas cítím tvou samotu
zabolí
jako obnažený nerv
mám chuť tě pohladit

Před stoletím v čas vánoční

Před stoletím včas vánoční
dřevěnka na Hrčavě zasypaná sněhem
pokuřovala zkomína
stromeček pod stropem

Našlapuješ tiše jako plachá kočka

Našlapuješ tiše jako plachá kočka
když zvedá váhavě tlapky
rozhlíží se ostražitě moudrýma očima
máš vduši hebký kožíšek

Bezlisté ruce zakřiknutých stromů

Bezlistéruce zakřiknutých stromů
nadechly se doušek po doušku
opatrně
rozpukly jarem

Vítr ve vlasech

Nasypala jsem písek do soukolí času
chtěje ho přechytračit
skřípal a skučel
však pádil dál

Weteran překlad díla Edmunda Elata Veterán do Polštiny

Co noc wyłaził na zewnątrz, jego chromowany wózek
skrzypiąc ślizgał po asfalcie.
Chodził wdłuż pól i z kulownicą czatował na strachy.
Śmiejące się duchy w skórzannych kurtkach.

Nejdřív namaloval jsi mi oči

Nejdřív namaloval jsi mi oči
zamyšleně filigránsky
pohledem přivřeným pod víčky
modré akvarely do zasněné něhy

Když básníci nevidí pod povrch

Když básníci nevidí pod povrch
nakřápnou poslední chabé jistoty
jako staré hliněné hrnce
co vídala jsem na plotech

Słowo wdzięczny idzie ze mną przez całe życie Ostatnio jednak prosi bym użył go w mym następnym wierszu - překlad básně Norska 1

Słowo wdzięczny idzie ze mną przez całe życie Ostatnio jednak prosi
Bym użył go w mym następnym wierszu - překlad Norska 1
Wdięczny był duch mych przygod z dzieciństawa
Przykrzejszym tonem

Vlk miloval růže

Vlk miloval růže
tak se staral aby kvetl les
i bílý plůtek měl
moc se snažil

Tak poklidně žijou si vlci

Tak poklidně žijou si VLCI
pod tlapami kvetou i bílé ploty
Semiramidy
a malé myšky sněžnými čumáčky

Úplněk ukusoval prsty stromům

Úplněk okusoval prsty stromům
rozpůlil mi hlavu
zvědavě nakukoval
smetla jsem sny co válely se po podlaze

Pełnia z psimi oczami překlad básně Jary Agnes Úplněk se psíma očima

Pełnia zpsimi oczami překlad: sepotvkorunachstromu
Czasami pełnia ma psie oczy
daje łapę
głaskam ją zuśmiechem

Tehdy byl les nejčernější

Tehdy byl les nejčernější
a vlk měl ostré drápy
sápal se na malé králíčky
temně funěl

Tak jsem včera přemýšlela kde asi jsi

Tak jsem včera přemýšlela kde asi jsi
co děláš
možná máš rande
pečlivě se holíš

Balila jsem slova do pozlátek

Balila jsem slova do pozlátek
takových barevných
lesklých a třpytivých
ukládala je do bonboniér převlečených za básně

MAM WIELKĄ DUPĘ!!! překlad básně MÁM VELKOU PRDEL!!! brackenridge do Polštiny

MAM WIELKĄ DUPĘ.
Przytyłam kilogram
Mam olbrzymią dupę.
MAM WIELKĄ DUPĘ.

A pak svítání znenadání zastřihlo drápy

A pak svítání znenadání zastřihlo drápy
neklidu vkožichu vlčím
zněžnělo
staré kmeny pukly

Listopad je prostě starý melancholik

Listopad je prostě starý melancholik
většinou
letos se krapet pomátl
asi se nám zamiloval do léta

Poslední havíř z Krkonoš

je už mile pod parou
nešetří všeobjímající náladou ostatně, jako vždy
„jak se máš, Láďo. “
nazývám ho svým nejvěrnějším pacientem

A pak to příjde

A pak to přijde
nejdřív sníh voní několik hodin předem
chystá se
a…

Prostě jsem si zdřímla

Prostě jsem si jen zdřímla
no zdřímla
usnula
uvíznuvší vrealitě

Wcześniej překlad baabovy básně Dřív do Polštiny

Wcześniej
--i oczy błyszczą krwiste dzień jest balów balem
pełza po ścianie aż do belek słońce kwawe
komary tańczą w szczycie domu rokendrola

Tehdy tvé dlaně pomátly se něhou

Tehdy tvé dlaně pomátly se něhou
prsty virtuóza
pianisty
koncert a pod víčky

Oblé stráně Komorovského Grúně

Oblé stráně Komorovského Grúně
olizuje mlha
těžce
dusivě

Słodnięcie překlad do Polštiny básně Zuzulinky Sládnutí

Słodnięcie
głowę pełną mam fig
na twarzy liść
słodnięcie w dłoniach

Rozstanie přaklad do Polštiny básně 100Wzarovky Rozchod

Rozstanie
zimna herbata nie zagrzeje
wagon odsuniety na kolej uboczną
parzą krople deszczu

Kiedy nie mogę nocą zasnąć - překlad básně Big Bivoje do Polštiny

Kiedy nie mogę nocą zasnąć
znów gapię się
w pusty garniec ciemności
nie jadam bezesnych chwil

Neustále ti unikám do prostoru v sobě

Neustále ti unikám
do prostoru vsobě
cítím tvou bezmoc
jak mi běhá po páteři stovkami

Ilumunacja X - překlad snotovy básně Zrcadlení X do Polštiny

Było zimno i ciemno.
Z mroku złapało mnie za rękę Światło.
Grzało.
Bałem się.

o przyjacielach - překlad do Polštiny veršů Norska 1

o przyjacielach
na dnie, nie jesteś wtedy, kiedy nie masz co jeść, gdzie mieszkać
nie masz pracy, czy też straciłeś miłość
na dnie jesteś wtedy

Nejistota periodicky

Nejistota periodicky
slepuje rty
kobnaženým nervům
klepe se za sternem

Eliášův oheň PÍSMÁK MÁ TALENT malárii

Eliášův oheň
Anička je hypochondr kpohledání. Miluje nemoci, hlavně ty, které by jí mohly potkat a to jsou téměř všechny, včetně zbytnění prostaty. Zároveň se jich děsí, ovšemstakovým příjemným mrazením vpáteřia srozkoší o nich rozpráví. Teda o těch co má, měla, na beton mít bude a taky těch co už vní dřímají, připravené jako běžci na startu.

Dnes vydechla naposled

Dnes vydechla naposled
jak to bývá
vhodině mezi psem a vlkem
nemá příbuzné

Když se na Hrčavě smráká

Když se na Hrčavě smráká
nastane klid
takový přirozený
malátně znavený pracovitým dnem

Co přinesl fén?

Co přinesl fén.
Divnou náladu
houpavou
serval zbytky listů stromům

Pod těkavou oblohou

Pod těkavou oblohou
vrůzných odstínech šedi
divoce poletuje listí
suplujíc zblblé ptáky

Chtěla bych být havranem

Chtěla bych být havranem
přiletět ztajemné východní země
zanechavší tam vkoruně stromu hnízdo
bičované surovými větry

K čemu ti to bude

K čemu ti to bude
poznat mě
podepsala jsem smlouvu
s ďáblem.

Volala jsem ti

Volala jsem ti
vyznávala lásku
zobskurních telefonních budek
se skly

Evo

Evo
Jsou muži co budou tě milovat
něžně hladit vlasy
líbat ruce a čelo

Říjnová noc tak vlahá

Říjnová noc tak vlahá
zapomenutá nějakým letním dnem
jako teplá náruč matky
spokojeně předla

Pocit viny přišviští jako chvost komety

Pocit viny přisviští jako chvost komety
schoulí se embryonálně
smete myšlenky do kompostu přehmatů
shnije

Stužková

Stužková
už je za námi
ta protančená noc
vykoupána ve svařáku notně oslazeném

Rozzářená jako lucerna

Rozzářená jako lucerna
tichým večerem
přitahuji můry
světýlky vočích roztančená

Stromy hořely

Stromy hořely
vítr strhával ty ohně
vmetl mi je do tváře
vyrval zelené vlasy dlouho nečesané

Jedním šmahem

Jedním šmahem
zničila jsem
náš malý velký svět
otevřela skříňku Pandořinu

Je k nevíře

Je knevíře
že ještě nedávno byl jsi mužem
teď
nevědomky vyješ

Bubnoval jsi srdcem do očí

Bubnoval jsi srdcem do očí
temné noci
vrozechvělých dlaních
rozkvetla jsem do podoby Salome

Quo vadis domine I

Quo vadis domine I
jakými cestami jsi to šel
kde nasáklo do tebe
tolik falše

Čaruješ smutkem nad hladinou země

Čaruješ smutkem nad hladinou země
zakletá do tíhy chleba vezdejšího
vperiodách rozbřesků
rovnáš kosti životu

Mám chuť výt a rvát

Mám chuť výt a rvát
toužím žít
tančit rokenrol
milovat se

Sáhnul sis pro jablko Adame

Přijal jsi jablko Adame
tak dáno osudem
a teď
nevěříš že miluji

Až holé větve drápající

Až holé větvě drápající
šedé břicho zasmušilé oblohy
v lese
zněžní novými šaty

Než dohasne svíce

Než dohasne svíce
lačním podívat se
slunci přímo do tváře
než zakokrhají kohouti

Čas ve mně bolestně rezonuje

Čas ve mně bolestně rezonuje
do prázdnoty po tobě
vkradly se trny bez růží
hlava obrostla myšlenkami

Potkávám cáry lidí

Potkávám cáry lidí
bolestně vyjící
pod doteky smrti
živýma rukama dotýkám se

Našlapuji křehce ve svém lese

Našlapuji křehce ve svém lese
hledajíc tvé stopy
na jiskřivém sněhu zvláštních snů
stíny se dlouží do nových obrazů

S pokorou snídám prach svítání

Spokorou snídám prach svítání
rána zkřehlého jinovatkou
první vrány co ozvláštnily svět
ještě někde spí

Potkala jsem tě

Potkala jsem tě
abych trpěla
a psala básně
co nedají se publikovat

A budeme mít spoustu dětí

A budeme mít spoustu dětí
a budeme spát v objetí
a milovat se
nad ránem

Byl jsi počat ve spazmech extáze

Byl jsi počat ve spazmech extáze
zplozen
zlásky a síly
narodil ses

Nechci být starou ženou

Nechci být starou ženou
se zuby
ve sklenici svodou
Nechci být starou ženou

V mém lese slova přece kvetou

V mém lese slova přece kvetou
na rašeliništi pocitů
mlčí jen mech
je prostě zadumaný

Vyrůstáme

Vyrůstáme
krmení lží
věříme ve spravedlnost
bolestně překvapení

Zůstaneš ve mně navždy

Zůstaneš ve mně navždy
žalem
steskem
něčím co nedá se uvěznit

Splétal jsi mi zelené vlasy

Splétal jsi mi zelené vlasy
do copánku něžně opatrně
les ožíval píď po pídi
roztančil se zpěvem bájných ptáků

Jsem v osmém domě, doufám,

Jsem vosmém domě, doufám,
pokud jsem se teda zase nespletla. To mi tvrdí kamarádka na noční. Jako že jsem vtom domě, pletu se furt já. Máme noční, bábinky naštěstí chrní, tak hulíme a Anička se mě snaží zasvětit do tajů numerologie, astrologie, či jak se ty vědy, pavědy nazývají.

Pod bičem divné nálady

Pod bičem divné nálady
schnou i kytky na parapetu
zanedbané předností veršů
pak soldier of fortune vypustí svůj výkřik

Jsi křehká

Jsi křehká
jako stéblo trávy
subtilní jinovatkou
něžná prsty na klávesách

Pošahaný říjen už neví co by

Pošahaný říjen už neví co by
dal se na umění
jakože docela vážně
pyšně si vykračuje vpravé poledne

Terezka z Hrčavy

Terezka zHrčavy
vleče sedmý křížek
do strmých strání Komorovského Grúně
kořeny předků vrostlá vpůdě

Had našeptávač

Obloha rudá rodícím se větrem
našeptává do neklidu
jako réva
obrůstá sny

Na Hrčavě čas plyne pomalu

Na Hrčavě čas plyne pomalu
pěkně postaru odtikává
tik tak tik tak
tak nějak tiše nenásilně

Ptáš se co mi chybí

Ptáš se co mi chybí
já tápu co ti říct
nechybí mi nic
jen snad

Stará dřevěnka na Hrčavě

Stará dřevěnka na Hrčavě
pyšní se kachlovou pecí
pec pak veselým ohněm vbřiše
dýchá teplem do bílých stěn

Jsem tvé stáří má milá

Jsem tvé stáří má milá
čekám trpělivě
nosím křivé hnáty
kde nehty tam drápy

Dej myšlenkám svobodu

Dej myšlenkám svobodu
povol uzdu
ztrápení koně mají smutné oči
unavené hřívy

Přece neodcházím

Přece neodcházím
jen krapet unikám
do světa vsobě
nesmutni

Už zase hřeším

Už zase hřeším
celámyšlenek až po okraj
jiskřím pod víčky
dlaně plné potutelných úsměvů

Vysnila jsem si domek

Vysnila jsem si domek
takový malý
zšedé břidlice
a ten domek bude mít červené okenice

Toužím tančit s chaluhami

Toužím tančit schaluhami
vmořském příboji
vlasy šílené ve větru
pochytají roje padajících hvězd

3O.9.2010

30. 9. 2010
mi ráno jako křen
nakouklo zvědavě do očí
hlava obrostla vzpomínkami

Čekám na sníh

Čekám na sníh
jenž
snese se tiše
vločka po vločce

Tápu a tápu

Tápu a tápu
uvízlá
za kovanou branou vzdělanosti
solidní visací zámek

Byla jsem mořem

Byla jsem mořem
živým obrem
těžkým dechem vln
se slaně zpěněnými hřbety

Byl říjen

Byl říjen
dávno zmizel
smeten proudem času
ve mně zůstal

Stará almara

Stará almara
teskně vzdychá
do netečných stěn půdy
dávno slepým zrcadlem

Malý noční smutek

Malý noční smutek
cvrnká duhovky i hliněnky
do mělkého důlku srdce
měkce drobí úsměvy

Sázka s bratkenridge

Sázka sbratkenrigde
Jsem husa, tak se dát nachytat, ne že bych necítila, že ta děsná holka, nebo spíš kluk, má něco za lubem. No jo, byla jsem zvědavá, do prdele drát.
Teď tu sedím, čučím na monitor, hlava prázdná, spíš plná sraček, jak by řekla ta sprosťačka. Mám napsat dílko plné vulgarit.

Kancelářská sponka

Kancelářská sponka
holka rozpustilá
přisfiští si na mopedu
aby mě zas pobavila

Navlékám sny

Navlékám sny
na křehká vlákna úsměvů
rozpuštěné oči
dopluly modře na okraj

Hloupá paranoia

Hloupá paranoia
zaťala pěst
na hloupém srdci
vědro zas jednou přebralo

Nebýt už nebolí

Nebýt už nebolí
ani netěší
jen tichý prach
vnějž se obrátíš

Den se přehoupnul do zítřka

Den se přehoupnul do zítřka
Queeni vrádiu touží po svobodě
myšlenky zakopávají o staré lásky
klidně

Déšť voní vždy jinak

Déšť voní vždy jinak
dnes po nostalgii
pyšný dostatkem
padanými jablky

Něžně

Něžně
vkrádáš se
do mých snů
a šeptáš mi

Hurá na sraz!

Hurááá na sraz.
Na sraz do Prahy jsem se nesmírně těšila a různě jsem plánovala jak důkladně se připravím abych všechny okouzlila svým šarmem, krásou a nespornou inteligenci. Nakonec jsem si stihla akorát obarvit vlasy, jelikož jsem věčně přilepená na netu a nic jaksi nestíhám. Málem mi ujel i vlak.

Opuštěný panák pláče rozmazanou křídou

Opuštěný panák pláče rozmazanou křídou
téměř nečitelný
kaštany ztrácejíce cestou čepičky
si naposledy zaskáčou