Jana

Byla s bradavkami jako třešinkami.
Pořád psala jak jí je někdo hryže.
Na kreslená zvířátka - hotová fetišistka.
Milovala hraní s kostkami
srdcí, ledu a spermatu.

Byla vlastně celkem i dost ubohá,
nazrzlá i nablondlá,
úchylná i žádoucí,
pitomá i sečtělá...

přilnutá ke svým dvěma bratrům,
k jedné matce hybrytýdě,
a k otci kostlivci

a hlavně pořád jen fňukala o prdeli
která by ji seděla.

Myslela si, že vykoumala měsíc,
přitom já věděl, že si tajně doma strká prsty,
akorát kam nemá....

Do vesmíru ani za mák...
tahle špína nepatří.

Ó, bože, Jano.
Brzy půjdeš k soudu,
i se svou harfou na pí...