O lásce a povinostech - ze zámku

Tento příběh začíná na královském zámku říše Anilany. Král Vilém byl přívětivý muž. Nikdy nedělal moc velké rozdíly a země pod jeho vládou jen kvetla. Byl ale také spravedlivý a velmi mu záleželo na zákonech, pravidlech a jejich dodržování. Jednoho krásného dne se jeho ženě Kalise narodil syn. Porod byl bohužel pro královnu moc náročný, a tak při něm zemřela. Princ Lucas tedy vyrůstal bez milující a něžné matky. Vždy si hleděl svých povinností a poslouchal více hlavu než srdce. A to se mu jednou vymstilo …

Lucas se s Margarett znal už od dětství. Chodíval za ní ke švadleně snad každý den. Hrávali si spolu kolem chalupy, ve které žila, i na zámku. Trávili spolu veškerý svůj volný čas. Když jim bylo asi deset let, poslali Margarett její rodiče na výchovu do kláštera. Lucas se s ní loučil velmi těžce, ale protože si byl vědom svých povinností, nakonec to unesl.

Od chvíle, kdy viděl Lucas Margarett naposledy, uplynula dlouhá doba. Všichni se právě se chystali na korunovaci budoucího krále. Měla se konat v den jeho dvacátých narozenin. Asi dva měsíce před tím se Margarett vrátila zpět domů. S Lucasem se ale vítala jako s cizím člověkem, ne jako se starým přítelem. Ona sama to tak nechtěla, ale Lucas věděl, že není správné, aby příslušník královského rodu objímal vesnickou dívku.

Oba se za ten čas, co se neviděli, velmi změnili. Margarett byla více jako žena, dáma. Měla vybranější způsoby, byla chytřejší a talentovanější. Člověk by vůbec neřekl, že je dcerou švadleny. A Princ byl tvrdohlavější, zásadovější a přísnější. Tak, jako jeho otec miloval pravidla. A vždy je dodržoval.

Čas stále utíkal a Margarett s Lucasem se víc poznávali takové, jací jsou teď. Chodili spolu na procházky, vyprávěli si co všechno prožili a vzpomínali na staré časy. Byli zamilovaní. Do sebe. Stále ovšem ješte netušili, v čem se od sebe liší. A to jim bylo osudným. Král Vilém usoudil, že musí Lucas na korunovačním plese rozhodnout pro jednu vznešenou dívku, která bude stát po jeho boku až bude vládnout. Měl si vybrat nevěstu.

Margarett i její matka byly přesvědšeny o tom, že si vybere ji. Ušily nádherné plesové šaty a v den korunovace ji krásně nastrojili. Margarett byla nejkrásnější dívkou na plese. Lucas si s ní zatancoval pár tanců, ale mnohem víc se věnoval ostatním princeznám. Bylo to pro něj velmi těžké, ale přeci jen jeho vyvolená nebyla ze vznešeného rodu. Nakonec si vybral Lady Katarínu z Vittae.

Margarett probrečela několik dní i nocí. Spát nemohla, tak moc prince milovala. Ale on si jí už vůbec nevšímal. Také ji měl velmi rád, nejvíce na světě, ale řád pro něj byl podstatnější a důležitější.

Náhle přišlo pro všechny velké překvapení. To, co se stalo u Margarett doma, byl velký třes a téměř nikomu se nechtělo věřit že to tak opravdu je. Když Margarett doma opět jednou brečela, matka ji utěšovala. ,,Nebreč zlatíčko, neví co má, dokud to neztratí.''

,, Byl můj otec taky takový?''

,,To já nevím. Neznala jsem ho.''

,, Ale... jak tedy... jak jsem přišla na svět já?''

,,Víš, chtěla jsem ti to říct už dávno, ale nenašla jsem tu správnou příležitost. Když jsi byla ještě v kolébce, našla jsem tě samotnou v košíku na náměstí. Ten den jsem se vracela později domů, a byla jsi tam ty. Rozhlížela jsem se, ale nebyla tam živá duše. Tolik jsem si přála nějaké dítě, že jsem úplně zapoměla na to, co je správné a nechala jsem si tě. Na peřince jsi měla vyšito Margarett. Tak jsem ti to jméno nechala.''

,,Takže... já nejsem tvojí dcerou?''

,,Můžeš mi prosím někdy odpustit?''

,,Vždyť jsi mě vychovala jako vlastní, jak bych se na tebe mohla zlobit? Bůh ví, co by se se mnou stalo, kdyby sis mě tenkrát nevzala s sebou domů.''

Tohle je ale jen počátek. Netrvalo to dlouho, a do království zabloudila královna z říše Seamony. Prohlížela si šaty, které byla Margarett prodávat na tržiště a zamyslela se. ,, Kdysi jsem měla dceru, teď by byla asi tak stará jako ty.''

,,Co se s ní stalo?''

,,Jela jsem s ní na oslavu křtu prince Lucase, co se bude dnes ženit. Chvíli jsem se zdržela na tržišti. Ale protože jsme měli trochu zpoždění, jen jsem narychlo nasedla do kořáru a ji v proutěném košíku dala vedle sebe. To jsme měli ještě ten vysoký kočár, bez střechy. Asi jsem ji tam položila nějak špatně. Jen na okamžij jsem pustila košík a zadívala se pryč. A když se potěšit jejím úsměvem, byla pryč. Z kočáru musela vypadnout. Kočí ale neslyšel mé volání, ať zastaví. Tak, až jsme dorazili k zámku, vrátili jsme se zpět. Ale už tam nebyla.''

,,Opravdu? To je mi velmi líto. Jak se jmenovala?''

,,Margarett''

,,To není možné! To nemůže být pravda! Má matka mě před dvaceti lety našla na tržišti v proutěném košíku. Na peřince jsem měla vyšito Margarett, tak mi to jméno nechala...

Jen o pár dnů později přiletěla ke králi Vilému holubice z království Seamony. Nesla pozvánku na oslavný ples návratu dlouho ztracené princezny Margarett. I se svým synem a jeho chotí tam samozdřejmě přijeli. Lucase trefil obrovský šok, když spatřil dívku, kvůli níž se ples konal. Až nyní velmi litoval toho, že neuposlechl své srdce. Ztratil to, na čem mu opravdu záleželo a co měl nejvíce rád.

Doufám, že jste si z této podádky vzali to správné poučení. A že nikdy neuděláte tu stejnou chybu, jako princ Lucas ….