Lékařský vzlyk. Nevážně.

Tehdy když jsem studoval,
to mi stát nasliboval,
že budu žít spokojený,
nadprůměrně zaplacený.

Při studiu medicíny
doufám tajně v Boží mlýny,
když přednášku z veřejka
pan profesor proplaká.

Pak jsem přišel do praxe,
řekl kolega že ať se
snažím třeba sebelíp,
nevydělám ani píď.

Říkával mi na sedánku
těš se na to můj Milánku,
Toto je přec interna
každý maká až zčerná

Ušklíb sem se té poznámce
na to mě vzal za límce:
"Však tě to nemine -
- tři služby do týdne!"

Za katedrou dnes stojím
on věděl, že neobstojím,
už vím co mi chtěl říci,
moji naivní medici:

jsem mašina bez údržby,
dřu jak mezek deset roků
Třikrát týdně sloužím služby,
V nemocnici plné cvoků.

V Motole.

Říkám si čas od času,
jak to slyším z rozhlasu,
proč nejít do Irska
kde Ludvík neprská?