Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProsba, kterou nejspíš nahlas nikdy neřeknu
26. 01. 2011
2
6
668
Autor
Hundin
Tati, prosím tě, mohl bys konečně zkrotit mámu?
Prosím.
Už mě unavuje to věčné utíkání a hájení si svých hranic.
Chtěla bych, alespoň někdy přijít domů.
6 názorů
imho nezkrocena žena (resp. člověk) je nenasytná, neumí respektovat slovíčko "ne" resp. hranice, všichni ji musí ustupovat, prořád provokuje a je pořád nespokojená a o muže, kt. ji neumí zkrotit laskyplně, ale mužskou silou se neumí opřít a tím pádem nemůže být zcela ženou
imho nezkrocený člověk se neumí pasívně odevzdat ani s důvěrou Bohu
deep_see_blue - myslím, si, že mi nerozumíš ...
myslím, si, že krocení, jaké mám na mysli já - by se líbilo i tobě
nemyslím si, že je to jen pocit, je v tom i náznak životného příběhu, který možná v různých variantách zná více lidí (a každy si tam doplní to své, stejně jako si doplňuji čtenáři básně)
pokud ten pocit z díla byl dostatečně silny, aby přinutil alespoň jednoho čtenáře se zamyslet - pak mé dílo opravdu nebylo zbytečné - to byl jeden z důvodu zveřejnění
a ano, zároveň jde o vypsání se z pocitu ...
chápu, že autorka chtěla napsat nějakej svůj pocit, nějakou těžkost... ale přijde mi, že na samostatné dílo je to kapku málo...