Jak moc pokřivená je má víra?

Pokřivená je má víra

v  srdci mém zeje díra,

pravda někdy v ústech zmírá,

proč musela ses ptát,

napsal  bych pak na plakát,

že nechci ti už lhát

mohu začít  se kát,

čistý jdu Smíchovskou pasáží

vim,že to ti nestačí,

 s garáží,co hraje mi do uší

a tou životní baráží

v myšlenkách,co na mne doráží,

se peru a urychleně hledám  plán,

jak zhodnotit se mám,

 je na čase do rukou vzít pluhy,

začít splácet ty své dluhy,

pak všechny barvy duhy

jistě uzavřou ty bludné kruhy,

život podivná desková je hra,

co mění pravidla, 

jak figurka koně, kolikrát připadám si

po dvou dopředu,pak uhýbám ti

pohledem,

jindy zběsile zas u stolu

házím kostkou osudu,

člověče nezlobse

hrát už nebudu.