Hodiny

Hodiny

no tak spinkejte... se zavíráním vašich víček cítím lehkost....

Zkus mi uvěřit!       Zatlačené oči nejlépe promluví

Někde tam vzadu existuje nesvět         sevření krkavic dech je neruší

stočený v lístkách kosatců.           V něm vidím lék.

Na věčné trápení, tvoje i mé

 poslal jsem jen tebe, nech ruku ve dveřích.

Odnes mě!

Hledejte!         Přiveďte ji zpět!

Vzpomeňte!     Až nebudu moct já.

Zas chci ji vidět.      sledovat ze svého lože.

Ať na mě čeká.       Za strání zkřivenou.

Prostup mi šat.       Lehni si ke mě.

Vznáším se.         donutím tě létat.

Odnes mě na onen nesvět!

Vytržen z obnažování svých usměvavých přátel

 sázím cibulky hrotových tvarů do klícky z kostí.

Tikání hodin ve vráskách zapsané

 rozdíl se spojí ve svět, v nesvět.