O neposlušném pejskovi

       O neposlušném pejskovi 

 Jednoho krásného slunečného dne se v domečku narodily čtyři krásná štěňátka. Všichni okolo měli velikou radost. I psí maminka, která je porodila, byla velice šťastná. Štěňátka ze začátku neviděla jako každá jiná štěňátka, ale jak plynul čas tak jedno ze štěňátek otevřelo očíčka a bylo překvapené jak je ten svět veliký a krásný.  Ostatní štěňátka byla ještě slepá a k mamince pro mléko lezla ještě po čuchu. Mamince nemohlo ujít jak je to štěňátko co vidí zvědavé. Začalo prozkoumávat svět okolo sebe. Vyrazil na dvorek a tam potkal slepičku. Chtěl ji očichat, ale to se moc slepičce nezamlouvalo a tak ho klovla, jenže štěně se polekalo a s hlasitým  kňučením uteklo za maminkou a maminka se ho ptá, co se mu stalo tak ji to vše pověděl a maminka mu říká, musíš si dávat pozor. Ale druhý den už na příhodu se slepičkou zapomnělo a znova vyrazil na dvorek za novými zážitky. Na dvorku uviděl trochu jiného ptáka nevypadal, jako ta kropenatá slepička ze včerejšího odpoledne byl mnohem barevnější a tak si pomyslel, že bude hodnější a třeba by si chtěl  sním hrát tak se štěňátko rozhodne, že za ním zajde a jen co se k němu přiblížil tak zjistí, že moc kamarádský není. Kohout, který se na první pohled zdál přátelsky po štěňátku vyběhl a hnal ho směrem ke kůlně naštěstí maminka včas zakročila a kohouta zahnala. Pak maminka štěňátko odvedla do pelíšku a snažila se mu domluvit, že nesmí očuchávat ostatní zvířata na dvorku. Pak štěňátko spokojeně usnulo. Třetí den ráno se vzbudilo a řeklo si, že vyrazí za novým dobrodružstvím. Jen co štěňátko přišlo na dvorek spatřil na trávníku velké bílé zvíře se zahnutými rohy. Štěně si vzpomnělo na ty dvě příhody se slepičkou a kohoutem tak byl tentokrát velice opatrný. Vyrazil směrem k ní. Šel velice pomalu a oparně a byl připraven i na útěk kdyby po něm koza šla. Došel ke koze a říká jí ahoj! Koza odpoví ahoj ty si jedno s těch malinkých štěňátek, co se narodilo v domečku. Ano jsem a co si ty za zvířátko? Já? Ptá se koza. Ano ty! Já jsem koza domácí. Aha a jak dlouho už tu jsi? Už dva roky! Štěňátko se zapovídalo s kozou, která na něj byla velice hodná a milá. Koza mu vyprávěla, jak to na dvorku chodí. A jak se zapovídali tak najednou byl čas jít domů, ale štěňátko si to neuvědomilo a najednou slyší, jak ho volá maminka a hledá ho. Tak se rychle rozloučí s kozou a utíká za maminkou. A maminka mu praví tví sourozenci už koukají. Jen co mu to maminka řekla tak rychle utíkal se podívat na své sourozence a zazvonil zvonec a pohádky byl konec.