"K.O.U.L.E. / Anděl na houpačce"

Petr Anděl šel špinavou ulicí nočního města, šel a špunty v uších mu vnucovaly cizí myšlenky.

...když ji ohneš o zábradlí

a zataháš za vlasy

je tak pěkné nepohodlí

u kolenou kraťasy...

Ačkoliv mu punkový text ani melodie řinoucí se ze sluchátek nijak neimponovaly, broukal si potichu spolu s kapelou. Dnes byl zvláštní den, tolik se toho událo...

...ona ví jak málo stačí

k tvojí mužské radosti

jak kočka za pírkem ptačím

klín je plný plodnosti...

Měsíc byl dva dny po úplňku a jeho stříbrný svit zaléval dětské hřiště se starou rzí pokrytou houpačkou. Petr bez rozpaků přešel přes odpadky pokryté pískoviště a dosedl na prkénko zavěšené na dvou řetězech. Houpačka zaskřípěla, ale vydržela.

...nahoře dole, co na tom záleží

směješ se pláčeš, straší ti ve věži...

Odrazil se oběma nohama a zaklonil záda, rytmýckými změnami polohy těla zvyšoval svou rychlost a létal stále víš. Myslel na to, co bylo a na to, co bude. Na všechno a na nic.

...do nebe kráčíš, však stezka je klikatá

nakonec zabušíš ďáblovi na vrata...

Rezavá houpačka na špinavém, odpadky posypaném dětském hřišti vrzala ve zvedajícím se větru a měsíc se schoval za těžkými mraky...