Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUsínám
17. 12. 2001
3
1
1398
Autor
valerinka
Slunce zapadá a den
se krátí, když moje
srdce a duše pomalu
usíná.
Spí spánkem krásný,
avšak ne věčným.
Proplouvám ke svému světu
a brouzdám se pustou a
holou krajinou a stále
nenacházím klíč k mým
dveřím.
Prvním zazpíváním ranního
ptáčete se moje země
Zapomnění a Věčných lovišť
rozplyne a mé srdce začne
opět bušit a duše se
stane pro každého
dostupná a otevřená...
1 názor
Semipalakva
21. 11. 2007
Ježíííš.. zase umírání ? jen když to pohladí po té duši..
ale važně.. není to tak špatné..
Krásná... jen si říkám - nebylo by lepší nesekat to do veršů a nechat plynout jako poezii v próze (kterou tahle pěkná věcinka opravdu je)?