Osudová loutka

Jsem jen další z několika miliard loutek, jsem jen u srdce raněný, bývalý, pohybově nadaný floutek, možná jsem jen trochu postižený týpek, kterýmu bylo líto, že mu život nevyšel, ale na to kašlu, život jde dál a já teď musím makat, ať chci, nebo nechci, musím jen dávat a všem lidem,  jen s klidem připomenout, že byly i časy, kdy někteří nevěřili v můj návrat, kdy někteří mě odsoudili a zcela mě odepsali a v tu chvíli, aby jste pochopili, jsem si  musel začít dokazovat, že můžu růst do krásy a že ještě nepřišel můj čas, jen že se musím vzchopit a jen na sebe se naštvat, ostatním přitom ukázat, kdo je tu mladší Janas, co proti vlastnímu osudu,  ještě včas, bez nároku na velkou ostudu, sám se rozhodl na vlastní pěst bojovat...