Jarní smutek

Bůh nad námi má milá

nedopustí, aby ses trápila.

Dálka veliká, bolest v srdci Tvém,

jaro v přírodě rozkvétá

v duších však černý hlen.

Slzami zalévat bys mohla

sněženky kvetoucí

a smutek linoucí se z nitra Tvého

zarmoutil snad i Pána našeho.

Letnice se blíží a Ježíše na kříži

za Leničku prosím,

starostí o Tebe málem se dusím.

Lépe s alkoholikem žít a

na chleba mít,

 než li ani jedno,

co horšího už může být,

než mít prázdné vědro.

Ty však milého svého

na věky budeš mít.