Písmák

Literární svět co je plný vět,
pár slov jako květ,
místo stonků jsou tu básně,
vyjadřují city, vášně.

A z myšlenky se stalo moře,
zde vylévám si svoje hoře,
místo ryb jsou tu lidé,
co říkají si spisovatelé.

Je tu také žena, Próza,
občas krásná, občas hrůza,
a její děti? Citáty,
bůhví odkud přiváty.

Málem bych zapoměl na místního boha,
je to také žena, Můza,
občas, když zavřeš oči, zjeví se ti ve snu,
je hodná a ukazuje správnou cestu.

Tohle je realita snová,
každý se tu schová,
jenže pak zaútočí skutečnost
a ty nemáš utéct moc.