Úvod

Ahojte, ráda si tu vytvořím vlastní koutek svých myšlenek:). Doufám že budete shovívaví. Už jste se jistě někteří z vás zamysleli nad otázkou, co dál sám se sebou? Jaká mne čeká budoucnost? Chci být lepší? A co pro to udělám? Je fakt, že když jsme vůči světu pozitivní, tak se mnohé daleko více daří. Já jsem prošla velkou řadou změn, přišla jsem o milované osoby, které budu vždy milovat, ať jde o rodinu nebo o přátele či o lásku. Občas jsem citlivější a moc to žeru. Do mého světa se vetřeli hajzlové, kteří si jen brali a pak mě spláchli do haj*lu. O dětství bych nemluvila, doteď se stydím a nepřeju si soucit či lítost. Když si na to vzpomenu, cítím se strašně. Chtěla bych být takovou, jaká jsem byla dřív. Než nastaly ty nepříjemné věci. To by mi ale někdo musel vymít celej mozek. No nic, koupím si úkolníček a do toho malého poznámkového sešitku si začnu psát věci které mne potěšily. Třeba dnes mne potěšil smích moji nejlepší kamarádky. Potěšilo mně, že jsem na seznamu čekatelů, nikoli odpadlíků. Těší mne představa že mám polovičku, které si vážím a mohu věřit. O takovém člověku jsem snila ještě dřív, než jsem poznala, co je to láska dvou partnerů. Zaplnila místo v mém srdci. Moje srdce bylo celé domlácené. Někdy si říkám, že osud opravdu musí existovat. Ono to vždycky nějak dopadlo a nedopadlo to nejhůř. Člověk by si nikdy neměl říkat, že je na něco pozdě a nebo se vším konec. Tak to není. Nic nekončí ani dobře, ani špatně a jde jen o nás, abychom si vybrali svůj šťastný cíl, jeden z těch mnoha. Nemá cenu čekat co se stane. Je potřeba se sám sobě pořádně věnovat, mít se rád a věřit si, protože to je to nejdůležitější. Je čas, říct někomu něco příjemného, udělat občas dobrý skutek který nebude založen na peníze těm děckám s kasičkama na ulici, či nepříjemné servírce za neochotu být příjemná dávat dížka, ale třeba tím že půjdeme darovat krev, nebo pomůžeme starému člověku nastoupit do dopravního prostředku, že navštívíme babičku a řekneme ji jak moc si ji vážíme, že místo papírového psa si vezmeme voříška z útulku. Změnili jste někdy někomu život k lepšímu? Možná sem chodíte snít o zahradě vonících růží a západu slunce, nebo hledáte samy sebe, či se chcete stát úspěšnými spisovateli :) Každý sní o tom svém. Já sním o tom, abych se cítila každý den dobře a cítila se svobodně. Nevím jak často sem zavítám. Jisté ale je, že sem budu psát. Těším se.