Nepolapitelný

Nikdo tě neviděl, jak se vlečeš,

však zná tě každý a mluví o tobě rád.

Kde kdo tě promarnil,

jiný ztratil v tísni,

další tě i na smrtelné posteli

jinému záviděl.

Nikdo tě nemá nikdy dost,

jak rád by tě každý jednou vrátil zpět.

Ty spravedlivý však nic nevracíš,

jsi Smrti věrný druh

uctívaný i proklínaný,

vzácnější zlaté mince.

Ten řetěz, to závaží, co tě tak tíží

je ti k smíchu i k pláči.

Když chceš tak spěcháš i zpomalíš,

nikdo tě nedohoní,

nic na světě nezastaví.

Jsi jako Bůh všude.

Takový pán

a přesto jsi zavřený.

V mosazné kleci

roztáčíš kola Osudu neklidem

všem lidem,

stejně rychle.