Mým mladým kamarádům

Za tu dobu poměnil se svět,

život zrychluje jak v pádu.

Za tu dobu třiceti tří let

strom se proměnil již v kládu.

Strom, co je mi jak života svíce,

jež se zkracuje když hoří.

Ani on již neporoste více

a knot do vosku se vnoří.

Uběhnou snad další léta Krista,

jiný bude svět a z klády

pro mne zbydou prkna, trámy.

Pak mě čeká nutná změna místa,

do země snad lehnu zády.

Již nebudu mezi vámi.