Sklizeň

Sklizeň
Strom košatí
je touha
r o s t e

Zlomyslná

Zlomyslná
Až život zase stáhne šraňky
a nakope tě do oháňky
jenom se z toho neposer

Za plotem

Za plotem
Sypané bílou drtí
cesty
na něž ptát se nemusíš

Poslední rozloučení se Šminkou

Vysoké pece - Nové chuti

Pojmologie
Vysoké pece - Nové chutiChuťové buňky ve svých celáchtrpí jak plnoletý mnichslévači potu na skráníchví jak se žhavá hlava běláPo okraj plnit by se mělajako by četl tisíc knihzná hloubky i co hledat v nichaby se zcela rozechvělaRoztaví vsázky uvnitř tělakdyž jeho ticho rozdmýcháten žár rozlévá do břichakypí však ještě nevyvřelaPevná je v bocích citadelav nístěji sčítá každý hřícha čeká vstřícně na odpichodlít se formou do anděla

Soví balada

Soví baladaJako by střecha stekla okapem tak byla rudá tak jsem ji vidělpálenýma očimasovy z podkrovízase jsem vylétl za tmy a do ní se i vrátímHrála tím tónemnotová osnova přetínala tělo jako žíly na sněhu soustředěněseděl jsem z toho na židli alespoň dřevěnéOn byl tak šiktancem s křídly slovsvištělo ticho s řetězem na pařátech ale já byl na hrušcez ní se tak sladce padá.

Mravenčení

MravenčeníSoudržnost zná vždycky příště
antiseptické
omyvatelné
… no to mě potěš

Tažní ptáci

Tažní ptáciNikdy mě nevidíšjak trhám si křídlaabych Ti zamávalkdyž odlétášTažní ptáci se neohlížíaby jim nepřimrzl pohled
k zemi

Fringe festival Praha

Proběhne od 31. 5. do 5. 6.

Obřadní

Obřadní
Dřevěný oltář lakovanýtéměř liturgickou barvoupotažený bílým rouchem –tam bude oběť položena
Nejdříve je potřebanachystat obřadní předměty:měkkou papírovou výstelkuposvátné mazáníubrousky napuštěné svěcenou vodou
Následně je oběť nutno odstrojitcož se neobejde bez bojekterému se zásadně nevyhýbámežádnými poutacími nástroji

Prvotiny z Literární akademie

Narazil jsem na tento článek v Reflexu a zajímavou diskuzi pod ním.

Co se nedočtete v letošním sněhu

vám dvěma.
Co se nedočtete v letošním sněhu
Napadl sníh leckdo by řekl konečně leč… na to nečekám snažím se odposlechnout kroky bláhový Ty bys řekla: blahoslavení chudí duchem… inu což… Zatím se vlní jako vejce bez skořápky a tak dál hýčkám náš "malý" zeppelin Na rukou bych jej nosil, ech… Však už má namále do měsíce a do dne už bude v novodobém kočáře objíždět parky za svatořinčení postrojů … prý trojkombinace jak přiléhavé… A tak zatím v mantinelech absolutních čísel od výplaty k debetu Tebe tu obletuju já, domácí satelit

xV.xI. rok 0

Vám dvěma.
xV. xI. rok 0
Z jednoho okamžiku
stal se rok

V lese s úředníkem

Tobě
V lese s úředníkem
Přijď sem
a doplň k menu listíkřup bukvice na větvičcejít dál a dál po žaludecha neuklouznoutbyť by byl schod

Připevněný

Tobě
Připevněný
Jsemto je to, cochci říctjsem ne na měsíc ne na rokjsem nárok na cokolivmezera ve dveřích co nebolíza ústa a za Tebeza sebe díra do zdihmoždinka vrutem připevnit
Jsem chci říct - trčím tadyjsem skladný do zásobypár závitů a už se nehnu nemám rád skobyjen tak visetotřeš se a lítají cárykůže tričko záclonyjehlu nit hladce přišít

Rozmary

Rozmary
Rozpřažen na zápraží často slepnu tíhnu k polednímu přísluní ať praží do rozpukání tělaslámkou si na těle vyfukuju puchýře
Hej, Ty tam. Dej mi zase. zmoknout jako dlažební kočka

Horké koupele

Horké koupele
Otvírej řeku kopytem ďáble. mě nespleteš slušela by ti sukněvykasat do půl proudu a rvát i s kořenyvyvrátil jsi mé pařezy z přesvědčení
Kaštany teď voní jednou z nich vyrostou oči aby mě znovu udeřily
Otvírej ďáble hladinu krve se nedořežeš strojeně syčí nemůže zamrznoutocasem kreslit v písku se ti zachtělonábřeží obnažilo lýtka je tebou holé

I. P. Pavlova

I. P. Pavlova
Stál jsem kde jsem stál a nehnul se z místaneuhnul z mých stád nebo ano . někdy se vyplatí trčet venjakovyplazený otazníkvlastní neochoty odmítnout .

Rag Doll, Ty a já

Věnováno:
Skupině Rag Doll
Armandovi
Tobě

V dálce jsou slyšet Sirény

Prolog:
Tato modř je prý námořnická.
V dálce jsou slyšet Sirény
Skorouhve stéká vodní tříšťještě se z toho nevyspíšjsem mořskáne moc

Blouznění dobrovolného nedárce II.

Blouznění dobrovolného nedárce II.
Hledám si lůžko v Ústavu postkoitální péčenejlépe v oddělení Náhrady orgasmůod poslední soulože se čas tak nějak vlečea přesto ve mně hormon ještě nezhasnul
Jak dlouho ještě.
Než změním oddělení a. .

Mým nádorům

Mým nádorům
Básník Špína óda na kolenanositelneřádu Pruhovaného sakaza přispění psychedelických knoflíkůten starý šlechtič
zdá serozprodal pendlovkypo minulém majiteli obstarožního sídlaa co teď. k večeři pohanka a pakspí v kleci slasti
dveře se netrhnoupro poslední t-vrz

Absolut Bordeaux

Absolut Bordeaux
Protékášúzkým hrdlem láhve dovnitř tam, kdeje klid a ticho choulíš seke stěně sálá z ní teplomých dlaní
merci beaucoupuž jsem sejednou napil

SMS II.

Suicide is the only self-defenceMelodies decaying in sweet dissonanceSalvation a la mode

Chitinová

Chitinová
Noc co nocv útrobách samistátu quotation: We are our own savioursnádech a výdech střevlíkamarně převlíká si včerakrovkami naruby křup

Vykřičená hora

Vykřičená hora
žádná horanenechá echaaby nevyzněladole hlasemnutí je sčesat přes záda hřebeny do ú do lí
a níž

K jádru noci

K jádru noci
Jsou noci prostěradlapřetažené ode dna ke dnijdou v patách do doupat. tak samizřejmě
Škrobeně se lísá vilněněžností škrabek na kůžijde po dužině odkapu . tak nudochvilně
Po šťávě slepískvrnamizámotek postel se mnourozemnou mě minuty . tak rozpažitě

Mořetřesné záběry

Mořetřesné záběry
Zmarněný do ramenopuštěná ráhna svázuju plachtykýl je na zváženíto když zaduje od záděabych nesvalil tělo své rázem na zemvlastně na palubupřekotně pohazuji přídíod pondělí do pátkuz moře ční zubyv neděli nevlnínechval ho před bouřívždyť i když nehřímározdá mi tsunamiharpuny už se nenosívztekle dřímá - až pakkytovcům ve spánkubez parád chce páratbřicha pro potravu
Jsem mořský vlk ale. nechává mi jen zbytky

Blouznění dobrovolného nedárce

Blouznění dobrovolného nedárce
Sebevíc tlumené světlo doléhá na mě váhou sluneční erekcea měsíc v úplňku nasává silou chlapových jevůve skvrnách se značí abstinenční přízraky nebo naopaka já. jsem degradován na pouhou spermobankupo inflaci. . kdyby mě aspoň někdo vyloupil

Vytmavená

Vytmavená
Tma je nade vším výjimečnátolik pochyb nést Ti
Zlodějka smyslu jitří dvěma pokorně planoupo černékávě se sutanoušmouhy na tváři z noci k ránu spělytma v nedbalkách přistiženabělmo se zřeklo svého jménakouř v záclonách sazezase nic nevymodlím vstanu
Přes den jsem nikdy nebyl strážcem podstaty bdělosti

Le petite danse

Le petite danse
Když jeho řeč voní kafemje horečkakřeč víček zaťatýchpotem parfémzajede do drážky tichem rozetnu sólo pro flétnunoc a Ty
Nes pávy na smrt vznešeněto nebolí n'est-ce pas. šeptá mujako by dřevěnělhlas podrážky kroky tanečnímiámen s nimi žena - muž

Chvílení

Chvílení
Z útržků zaschlých rtůlepím montgolfiéru
někdo mi do ní píchá špendlíkyasi abych se tak nenafukoval
stromy se rozhodně nehodí k přistání

Obojživelná

Obojživelná
lepíš si na kůži šupiny a peříani ryba ani pták snad neníto pravé však kdo ví. trní si najdeš v každém křoví

Bar Oko

Bar Oko
Dívá se bar oknyna dílek pod ryskouna vrcholu skleniceopadla Rubensova pěnaa do dna dalekozničil jsem večerněkolik Braunových sochbolí mě hlavamám na ni postavený životpijeme s Mikulášemjemu to projde - je svatýa kromě toho barmanv kudrnaté parucese jmenuje Dienzenhofer kouří z porcelánové dýmkya vyfukuje předlohykopulí chrámů
Dopiju posledního Braunaodcházím
venku je surreálno

Obratník štíra

Obratník štíra
Plním se do mís
Ty čekáš na při
sypání

Vzdechy v uzdách vazeb

Vzdechy v uzdách vazeb
Dotkni se, kniho, v nicemých slabin pro slovovicejako osMóza rty pálené sovyo hmatané sklenice zvonísvé touhy sePla tónyzvu kyvadlo na soubojřekou řeči teče kouřtmou tence tne mě do temenebojím se, že hnu seona se prohla - dovím senebo jím sépiové kostina hrášky nemámskla maně drobím do dřezuslyším na to jak sypu semám dáti dál své slinovinydo kapesního vydání katům

Bílé noci

Bílé noci
Syndrom bílých nocínetopýrům prosvítají křídlakdyž nad postelí visí
pocit
Oči slepnou v dlaníchsonar vypověděl službua všechny sny ulpívají

Do jmelí ne les

Do jmelí ne les
Do tmy vez něhuna káru na lože nouzítrasou loženýchpravýtekstopami stonožekzamrzlých loužídravci drtí kroužít jen abyzachtělo se
Máš daňmašli na kotníkuplatí poutka svázuje se ztěžkatáhne se dlouzedo půl steh na švyže dluží spílá
Po kolika sklenicícha nocích zubatýchpil až ničí nůžvpadl jazyku do řečimlčící klečí na svéjediné parketěv rozích holobytu

Výlučně hravě v trávě

Výlučně hravě v trávě
Pros mých třicet stanic ze tmyza tlumeného úprku z mravenišťmraky se smyly nabílok ránu padla rosa na kámenkrtci nádeničí na kopkáchdo týlu ční paprskypůlden v ultramarínovémkvětu šíji zvedá výšzvědavíš s ozvěnouoči na stopkách hlemýžďůdo slabin stébel slepenýchz kolen na záda dozelenaslepýši slyší každý stenslunce nesleví ze svých slibů
Ty budeš - jednou - na louceimitovat rybu

Pře strojená průdrž

Pře strojená průdrž
Stá hla se do úst - raníladně jde kapka medupo krku kapce jedudám Ti chodidla na hraní
Mašle škrtí na zápěstíprsty se straní hedvábímě něměla - neměla byzavile svírá kleště štěstí
Pohledem toulá o hladujak zvrat kyvadel přes něpřát elegie bezútěsněbrvou mi pohla - a já jdu

Termodynamika polštářů

Termodynamika polštářů
Všechny pusté oběhykolem dvanácti výsečízda níž mi klesnoutněkam k šesté - klaním se
Tře - ba ano skřípavěmezi zuby kol zbylá zrnkavrátím sen a místozpět spěchat - spěte
Popadl jsem čas za ruceta kratší se vysmeklaklam - výsměch zástavám

Vio-před-po-věď

Vio-před-po-věď
Svátá pannachlad pod nebe sistáhla do uzlupřes tála - zraná
Přístavy příležitostnélihovíme do bordeaux
Vyhnem se obdobísto jatých vodna štíru počasímdo mlh sněžit

Pro ni a protřelé oči

Pro ni a protřelé oči
Naprasklý den zránakřičel ústy minutspěch ciferníkům neprominu
když
vedle spíš

Obalivá

Obalivá
Vlíhni se bez skořápkyjsi kokon já obalečvlepení do obálky obav
leč
ostříme vášním drápky

Dóz ráno přesčas

Dóz ráno přesčas
Nezbývá než úlem hnoutvčelisti zahrají bzukotemna uspávací jehelníčkyobteklé sny kapkami. in a time of dryness. ve skle. nic čich pohárů
Vět trní dozrály šípkystrojsvůdce na výhybky nevidíz korun lip spadlý vesmírdo louží šplíchaně.

Velrybí píseň

Velrybí píseň
Kostice cením navenekplankton zvolna houstnebezzubý cedník myšlenekodolám vlně těch spoust. ne.
Vana
pěna

Ranní ros jímání

Ranní ros jímání
Zatím co jsi má. zářím
tvářím svůj hlad
jablko zmrzlo na základk hříchu spěje. zle je zle je. ve větru se nezachvěje

Pravidla? Jak byste si je představovali?

Důvod, proč otvírám tuto diskusi je nicméně jiný. Jsou jím "pravidla" a jejich kontroverzní znění a vyznění. Očekávám zde od vás opravdu smysluplnou diskusi o tom, jak byste si pravidla chování na Písmákovi představovali. Není to diskuse o tom, zda pravidla ano či ne, ale jaká pravidla.

Lví sny

Lví sny
Skládám si origamina postel pro panenkusvé tělo s modřinamia stesky na nástěnku
Na červenou oči jezdí
ruce svědí z plyše

Ultra Violet

Ultra Violet
U lampy světélkují krovkykovově vržou do tichasmyčce se skryly do plechovkyčekají kdo je zamíchá
Sousta se zhusta mění v kašistoličky brousí souslovía nic nového nevyrašíze spáleného stromoví
Tak tmavá a přitom tolik jasuUltra Violet na tvářistrunami řežu stíny časučekám zda ještě zazáří

Lehce&Melancholicky

Lehce
&
Melancholicky
Kouřímtak abych

Nádražení

Nádražení
Koupel na nádražíPraha - Střet tnou se očividně hluboce a smíšeněmodré jsou unifor mya čokonáladově z ní kolejesvedoucí k nekonečnuzarezlé pod povrch dotekuklenba se krčí nad tím všímvýpravčí freneticky mávázůstáváme na vydobytém perónumíjíme odjezdy všemi směrynástup i výstup ukončenjen Hamlet neumíráJulie odhodila jízdní napořádúdiv skryla za další replikouhysterické láskomotivychvíle zasyčela plnou parouaž nebylo k dýchnutípíšťalka docela dozněla
Podchod nás přijal jen protoaby nás vyplivl do dalších dní

Přípitek na zítřek

Přípitek na zítřek
V číši je výprodej mé žízněčí šíje zvedá ruce vzhůruve výmluvném gestuzáklonu pro lok.
prolog k zákonuo neopustitelnosti světaemočně rozníceným žehemrozptýlen na loučce za postelí
ptejte se zítra, kam popel poletídnes vítr fouká od pelestikolem vypitých dlanísťatých v pěsti

S extází na hrázi

S extází na hrázi
Spuštěný příval holých větjsem v toku řeči nahýpřed Tebou, jak se nestydětjak nezříct se té vláhy
Na hrázi jako na kůrujsem zpíval žalmy plašekdyž chválilas' mi figurusbor sbíral z tříště vášeň
Stavidla stála v pozorupustila touhu proudemnapětí teklo nahorujak před posledním soudem

Bleskosvůdná

Bleskosvůdná
Bouřka se slila v celý dvůrbyl snad pak večer moudřejší. dláždění střihla na mundůr
a vítr konejšil
V pokoji, kam moc nechodímvzdychaly vratké parketyzůstal po blesku jenom stín

Apoštol naruby

Apoštol naruby
Žiju tu meziodpadky
spílám chladným stěnám
se sterilním mundůrem

Citosvodka

Citosvodka
Den po dni se klikatíztrácím tečné body na tratik obloukům Tvých citočarnamítáš, že je to běžnémít citočáry rovnoběžnés množinou průnikukonvergující k nulecestami únikůz blednoucích nekonečenmusíme dál jítbez všech tečen

proViant

proViant
Přál by sis pro sebeněco víc, než jen slovanaleštěná útěchou
čas kvapí
Vústraní veřejného zájmuzůstává cosi v rákosí a čekáaž nastane vhodná chvíle

Snídaň

Snídaň
Ráno už mě nepozdravíšmám Ti chodit pro tichodo nonstopu a hlavně za rohnamazat na chléb
prosím Tě, hlavně celozrnný
a tmavý

Okoráno

Okoráno
Na stropě nad postelípřipevněná kladkana ruce žíly naběhly bykdyby mi nějaké zbylychtěl jsem se přitáhnouttak proč držím šroubovák. raději se natáhnuod pelesti k hlavěpružina v budíku relaxujepo přetažené nociprsty od popelaach ano, tak tady jsem včeranechal ten popelníkjen si teď nepromnout očiabych je ještě někdy otevřel
hoří
hoří

Poslední procházka

Poslední procházka
Šli jsmechodníka pak sispadla tmauprostřednedivadlav patáchmetař monologůúly popelnicschody bezzábradlíurnový hájpro příštíránaa nic víc

Van Goghovo předurčení

Van Goghovo předurčení
Skloněné stařenyseschlé lányslunečniceslámánysilousnů

Sami sobě

Sami sobě
Jsme si tichemsám sobě jedena jeden víc než sám
Až budeš mít chvilkutak sfoukneš prachneochvějně mě otevřešna straně s Tvým jménema zavřeš očipřečtu se Tineviditelným hlasem
Jsme si stínemsám sobě jedena jeden víc než sám

Rospráskaná

Rospráskaná
U hran pout zableskniprut oky pro vleknínv mých hej nech odeznítmá ach a má jé za pádlo chyťi v zdech svých úžink prásk nutí pnutí pružinpukají rty mi lůj útěchuneskýtá spíš roste chuť

Ohlédnutí za rameno

Ohlédnutí za rameno
Byly doby, kdy jsem přilévalmazlavé mýdlo do zpěněné dušeDělávají to i malíři pokojůkdyž oddělují na stěnáchstarou barvu od novéTaky jsem nechával pěnitpivo ve skleniciale jen na chvíli, nežjsem ji vyprázdnil a sebe naplnilnebo to bývalo naopak.
Byly doby, kdy každá emoce proudilamým tělem všemi směry a bez překážekzaplňovala každou minutudusila ostatní myšlenkyByly doby, kdy jsem si myslelže někam musím jíta považte, myslel jsem siže vím i kam. a tak jsem přešlapoval na místě
Často jsem si myslelže Slunce nesvítí a vůbecžádné vesmírné těleso se netočía všechno je statické. bůhví proč.

Láskomorka

Láskomorka
Ruce se potkalyv kvadrantu Ty a jáa v letním horkupadla kroupa až zahřměloa v okruhu dvou dušíse zastavovala srdcestáli jsme příliš vysokona hruď malovali terčea teď z nás slézá kůrapraskáme sežehlítam mezi letokruhyněco stále tlučeleč obnažené čekáláskomorku

Za vzlyku pod lem dneška

Za vzlyku pod lem dneška
Za vzlyku rychle opřu se o hůlkybez nich už nezpívám halelujaho prachu zašlých dekretů z výčitky(víš, jak si zvíře vykloubí hlavičku)bez stopy anilinu vybledne panák v hlínuhotová jíška si horkotěžko zkamení
svolány bábovka do papírové krabiceuž nejím s gustem salám, za vzlykupřeslechneš napravenou sůru v hlase,i když Ti večer nenapovím. jsem sedmá dcera sedmé dcerytak k čemu darebnici sluhy…

Válka v noční košili

Válka v noční košili
Spala jsi. ptám se po nocikdy nikdo nepřimhouřil okonad záblesky mých lehkocitůimunitní systém selhávás každou ranou do černéhofrontová linie přetíná lůžkozákopová válka mezi peřinamido prvního ptačího zapípání
ach ne. to polnice budíku velízpět na pozbyté poziceohlušující salvy tichaa v troskách velínusplihle visíbílá vlajkas čistým průstřelem

1.4. 2003 - nAkordy v Obratníku

Milí Písmáci,
dovoluji si vás upozornit a pozvat napremiéru nového poetického pořadu, která sekoná na 1. dubna v 19:00 hodin v literární kavárně Obratník (kontakt viz prolog)
Ve zbrusu novém pořadu v netradičním podání soudního dvora s názvem nAkordyuvidíte:V roli soudce (jeho pravé ruky): Karla BeňadikaV roli prokurátora: Karla BeňadikaV roli 1. obhájce: Veroniku HornerovouV roli 2. obhájce: Zdeňka HorneraV roli pedela: Michaela FišeraV roli svědků a poroty: publikumBěhem soudního procesu bude vyřešena kauza dvou obžalovaných (toho časustále ještě) básníkůŠtefana Ležoviče, jr.

Kočičková

Kočičková
Napředou do peřin vrnivěbezedné tóny tichaoddaně zato však lenivěkdyž válí si svá břicha
Špičkově uši si nastražínáslechem zda-li dýcházalehnou vyhřáté zápražínehoní nikdy bycha
Pro klid si nechodí dalekoza hradby města Jerichahlídají misku na mlékokožich jim trochu pelichá

Inženýrská odyssea osudu

Inženýrská odyssea osudu
Manufaktura na konkrétnov absolutním pořadíprohraných partiípropadámpropadám samobolněsebezbytným panikámco kdyby. co kdyby nebyla.
Musel bych se prosnítk odpovědnosti za její stvořeníbezvýjimečná situacenezoufámnezoufám do nekonečenurousaných kroků tečenpochybypochyby minuly se slečnou
Pevnosti rýsovacích prkentrnou v obavách liniíinženýr inkoust ženeneustávámneustávám v přípraváchpříložníkem mířím vpřednechybínechybím naposled

Hrozněmocnění

HrozněmocněníNavzdory očkování sérempředminulých poláskanicjsem náchylný nákazepodlehnout vždy znovubezrozmyškáníimunitou lžíci pálímPři kočkování letos v létěočekávání zdědil jsempo předloňském járuale teď v době koček a vánicpomňoukáváním tu vločky svolánypotají tají jim sukýnky s volányPočkám si tedy do létadolétnou troufám si doufatna násněží bez nenáladíposlušný inhalátor tu žebráti se budou divitó, královno, ošať se

Cestujícím v MHD

Zaspali jste a potřebujete se ráno dostat včas do práce. Spěcháte z práce za svou přítelkyní/manželkou.
Vydavatelství Megalopolis Passengers Guide pro vás připravilo nabídku vzdělávacích titulů:
Kličkování mezi spoluproticestujícími snadno a rychle
Vtlač se. - Metody zhušťování pasažérů v prostředcích MHD

Neo-nově

Neo-nově
Chloupám a ví Římtím šestým smyslempro láskáníneo-nově od chlípnicaž do vlánic bezdechů
Odtekutiněníbezvlážné tělocvičí mi stereostripemnedoskrývám tou hutíkterá pije
A spontánní sebesvlažení neúrodně sténá v bocíchbez úst aniasi Terra Pyjenedob údu

Pravočerný

Pravočerný
pod tíhou chorálů žárlivých monologů mozoly zbytnělá shoda mých „příště“ tlačí mé nemocné racio z katalogu klátivě pomalu tratolištěm jen po svém pokaždé jsem ti tolik věrný slovopád úzkostně jak tehdy skučí prám sotva propluje dehtem černým přitisknu „budeme“ v mém obouručí po svém jsem ti věrný

V přízemí na zemi

V přízemí na zemi
Poslouchám jak v tomhle domě tiše a monotónně kape voda z kohoutku jsem přestrojený za loutku a visím pod stropem v noci se ze snů odkopem už každý sám Ležím všude jako prach v policích na stěnách a. taky, lásko, v Tobě pro prachovku snadná oběť stesk s námi zametá byla si kometa já patřím věžím

zÁsadová

zÁsadová
Rozkošatěly
strom prorůstá
tou houštinou

Otroci emocí II.

Otroci emocí II.
Pod nadvládou srdcetíhnem k okamžikupro teď Ty a járuka klouže v rucekdyžuhýbáme zvykům
Otroci emocív párové euforii očí
Spát se dá i v klecisvětlo kříží stíny mřížíostře jak mečetak přeci jdi k věcivšakrozum příliš váhy tíží

Smělé ranní plány

Smělé ranní plány
Den víčka z noci snímá
koulím si oči do důlků
němota zralá na kulku

Bydlíšek

Bydlíšek
Máš mě na své domy
postavím Ti z bloků čtvrtku
z vděčnosti předhodíš mě krtkům

Zpivník

Nějak jsem sedo-z-piva-ldo němoty

Jak spí řeka?

Jakspí řeka.
Vstoupí-li řeka do korytabude to jenom její volbajenže je teď tak trochu zpitáasi si léčí světabol, ba
Chtělo by se říct i schizofreniivždyť před soutokem byla dvojíkrajinu teď jednolitě kojía svíjí se jak klubko zmijí
Prostřená mezi útlé břehylesům a horám do klínavlevo a vpravo - hot a čehýs oběma stále usíná

Festival? Demonstrace? Poezie? Ano.

Řada z vás už jistě četla o připravovaném festivalu poezie Bohémia a doufám, že řada z vás se tam taky chystá. Rád bych věděl, kdo nás přijde podpořit na zcela unikátní nenásilnou demonstraci za práva poezie, která bude součástí festivalového dění. Máte jedinečnou možnost se odlišit od násilných demonstrací z televizních obrazovek a ukázat, že to jde i jinak a že stojí za to demonstrovat i za jiné věci, než bývá zvykem a prožít příjemné chvíle na netradičním happeningu. Na demonstraci budou připraveny pro každého prázdné plochy čistě bílého papíru k vytvoření vlastních transparentů pro prezentaci vašich názorů.

Půlnoční staccato

Tak zhasnis ní snil jsi tišeTi šeptala a bez ní jen spíšs píšťalkou vyfoukaných tónůto nůž jim krátí dobydo bizarního tempaten papír s partituroutu rouhá se staccatoa tolikrát za sebouzase bouří rytmustmu svléká beze slovzlověstně čnících opodálpo dalším výdechuje chuť spát opěto pět minut většívět šílených už bylo dostdo stropu Tvé ponořené očiočistí až spánek
Tak zhasnibez ní

Když jablko...

Když jablko spadneztratí svůj půvabvšak zrodí se živottakových zvonů už zněloa do dalekajenom nebýt slepýcesty se klikatís každou zatáčkoutak otevřioči mysl srdceústanastav dlaněpadá Ti do nichjablkonový dena pak večerkdyž jablko spadneje podzima máš co jístmáš za co děkovattam nad kopcemse vznáší kouřtak běž si zahřát rucenež odezní Tvé krokyi za touhle zatáčkou

xV.xI.

Z jednoho okamžiku
stal se rok
a přitom
bylo pořádvšechno stejné

Veřejné písmácké autorské čtení v Brně II.

Vážení,
upozorňujeme, že se blíží uzávěrka pro přihlášky, která je stanovena 14. 11. 2001. Vzhledem k tomu, že chce přijet mnoho lidí, ale jen málokdo se chce o své dílo podělit, žádáme vás o přehodnocení vašeho postoje a zaslání vašich příspěvků.

Protentokrát

Jak jen se můžetak beztrestně vytrácet. minutu za minutouslovo za slovemvkládej si smysl kam chcešneunikneš jejich dosahunechej je tiše krvácetzbaběle chytej se za hlavuolizuj rány za každou větouslitiny mlčících podlitinkřičící hlas z břehu nociotevřeš okno a unikávyčpělý pach peřin a prostěradeli s teplem nedopitých šálkůjen tak, závanem podzimního listítiše padajících větrůzaplašit, zapálit, vypuditoči, víno i špička cigarety do rudaa najednou. takový chladticho se rozlilo do všech koutůuž neudržím ji na sítnicivíčka všechen ten zmatek uklidíprotentokrát

Med divokých včel

Strom vedle stromukmen na kmenijen houšťroj včelžihadla s váčky jedua medu plné plástvejak mohu odolatkdyž ochutnal jsem již.
Jen bodejte až k smrtik smrti vašíjá znám tu chuť i bolestpalčivou touhu vášní
Lepím se ústyprsty, celým tělemvíc v pominutíve snu sotva bdělém
Až na voskjen ten už zbyla mísím sladké slinys jeho prázdnotouve věčném honuza prchavou chvílí slastiza dalším kmenemrojem, pastí

Veřejné písmácké autorské čtení v Brně

Podle stanov sdružení zakládám Autorský klub pro veřejná písmácká autorská čtení v Brně.
Členy klubu jsou:
Vio - jednatel klubu se správní radou sdružení
Miroslawek

Popel v ústech

Jen další z mnoha rántak trochu všední splínznámá chuť popela a slina ústa stále dokořán
Na patře nános patosukaždý den tolik pochutinvýplně do dutinkrev z ran a na to sůl
Něco na jazykumám zbytky spálenincítím tu kouř a jeho stínzkouším spálit mosty zvyků
Pravdu vstřebám bez nehodynež ochutnám ji z trpkých vínvyplavím zbytky vindouškem čisté vody

Před ruinami

Bourám seze zdí svého srdcevenku pršínejemně mrholípodzimně chladivý povzdechs úlevouodevzdávám se prostorupřed ruinami nás dvouza klecí mých citůzbývá jen nabrat decha na křižovatce neváhatvšechny ulice nejsou stejnémožná jen na pohledtak vypadajíjako den za dnemzůstávám jástát přede dveřmivyšel jsem vennebo vcházím dovnitř. stojímjen se pohnoutjenjítdál

tOUHA

Absurdně obskurní to.
. tOUHA
vrátit vzduchoprázdnu
jeho původní význam

Opony

Opony znáš
ty dlouhé kusy látky
za nimi jsi
jen kousek od pohádky

Za dveřmi v pokoji

Dutě zní můj hlas v pokoji
za dveřmi nikdo nestojí
za okny zívá noc
prach leží od vánoc

Čajová alegorie

Namáčíš slovavečerního čajeuž je to dlouhohořknou na jazyku
Trápíš se trochupro chuť, která zrajezásadně nesladíša neodoláš zvyku
Jenže když po stémáš příliš horkou voduz misky jen střepysbírám do dlaní
Bylo prý těžkéodolat mým svodůmo dům dál odcházímuž víc mě neraní

Palčivá

Palčivá
sprcha žiletkaminečistákůžetak stále s námia hlouběji
až do duše
Špína je zažraná.

Nocturno

Kamsi do tmy mezi hvězdami
kolikrát již a stále je místa dost
vytratilo se ze mě cosi
pode mnou houpalo se dláždění

Stanice Další den

Ráno stoupá k obloze
po eskalátoru
není obloukových lamp
jen linie zářivek

Poletím?

Odtávám do ticha
peřiny v Tvé posteli
rozpouštím polštář
v myšlenkách čekání

Netopýří ukolébavka

Šepoty do noci
pírko o pírko
křídlem po tváři
sametově hladí

Včerejší hádka

Hvězdný prach v očích
vzdálené mlhoviny
strach ze spoluviny
za životní krach

Fragment: Vykostěný

Zaklesni nohy mezi stěnypro bílou barvu na kůžizapři se, jen nezapírej sebeať sám sobě nic nedlužíšv pokusu nebýt vykostěný

Do poslední slzy

Ve stínu pocitu
že zůstanu už sám
snažím se utěšit
svou duši

Vio lives in a yellow submarine...

Sarken. děkuji, Sluníčko.
Všem ostatním. těším se na další setkání.

Řečník

Slova
Slova
Slova
Slova

Diskuze klubu: Another Black Day Club

Vlna novoromantismu snad opadla, ale.
Tento klub zakládám pro všechny ty, kteří se cítí být inspirováni hudbou a texty některé z mých oblíbených skupin.
Jedná se především o tyto:
Depeche Mode

Sousto

Přežvykuji slovavěty trhám na kusyzalykám se vlastním dechemnerozumíšnechceš. nemůžeš. sousto se vzpříčiloztěžka polykášnestravitelné jehlicemých myšlenekneříkej, že nemáš hladjenasipřestalo Ti chutnatz mých olověných talířůa lžictak prototo soustobudu musetspolknoutsám

Kyselé jablko

Kde je ta zahrada. prý kvetou jabloněvzduch tiše zavoněljablkem od hada
Proč nastavil jsem dlaně. chci stále víc a vícnestálost létavicje popel na mé skráně

Kde jsou?

Kde jsouvšechna Tvá
předsevzetí. zůstal tam jenvypálený kruh v trávěv místě, kde jsi sedělpak přišel déšťprochladlé ruceod konečků prstůaž k srdcihledaly teplo
Přišel déšť(nevěděl jsi proč)snad s další nadějípokolikáté. otočila kohoutkema byla mokrá a horkáaž do morku pocitůkteré si chtěl zavrhnoutkde zůstalavšechna Tvá
předsevzetí.

Noc v pokoji

Jak studí lůžko,
když jsi sám
peřina – zdá se
má tisíc hran

Kryštůfkovy první písmácké narozeniny

Hodně zdraví a vše nejlepší do dalších let mu přejí
Vio a sůvička
P. S. Přidá se někdo.

Nenaplnění

Zapadá v krajině
zapadá v srdci
odchází. z touhy
po nemoci

Prosnívej

Potichu
prosím
potichu
poslouchej ševel mokrých křídel

Odcizení

Šedá stěna
tak zneuctěna
chvíle štěstí
na rozcestí

Beznaděj

Ve tváři déšť
ten z duše pod mrakem
Tak stále prší
chutná solí

Pustina života

Z kapes se mi díry smějí
Prázdné jako dnešní den
V prachu země oblíben
Zas zapadl jsem do závějí

Píšu Ti na květy jabloní

Výdechem hlas mi ztich'
utrhal květy jabloní
vepsaná slova v nich
nechtějí marně žadonit

Půl

Půl sousta
napůl lžíce
kousek pravdy
večeře milosrdná

Rampouchy rostou kapkami

Přetékám přes hráz v bezčasí
přimrzáš ke rtům s každým slovem
vodopád žárlí na vlasy
nemohu, nechci dát Ti sbohem

Píseň sklenic

Nahlédni do sklenic
čistotou znějí
na lačno zapíjím
oči její

Nikde nic není

Čím dnešní den
byl zvláštní
tou trochou vášní
ochucen

Neurčito

Každý chce
NĚCO
Každý jsme
NĚKDE

Příze(ň)

Mezi slovy probleskne ticho
jasnozřivou průzračností
mlčíme si navzájem
tak, abychom nerušili

Jeden den

Ztěžka otevřené oči
bylo to tím čajem
nejen čajem zřejmě
koupelna, zubní pasta

Trávník

Zjizvený trávník
žíly a tepny obnažené
jen bláto vytéká
z těla Země

Podivná podívaná

Za Tebou přišel jsem
až k hranici černé díry
jen tak jsme tam stáli
na jejím okraji

Snídaně

v probuzení tísní se
několik posledních doteků
polapených ústy do ticha
umlčený dech peřin

Uzavření

Zdáli se nespoutaní
ve své omezenosti
už zdáli
stínali hlavy myšlenkám

Trosečník

Maják klesá ke dnu
plavat neumí a nebe ztuhlo studem
kde bloudí.
okolo vztyčeného prstu jen otazníky

Zákon dialogu

Hustota slov roste se závažností tématu.

Očista

Bělavé kosti pocitů
ční do noci tak strnule
obnažené jako tělo děvky
co bylo na nich, není tu

Po dešti?

V úžasnu barevností
odlesky fosforových světlušek
hřejí očividně i přes víčka
jako na louce

Broskvívání

Prostrpění
denno(c)denní
nicotněníž
Půst a srůstá

A přesto...

Klečím do noci
nevidím dál
než na délku Tvých vlasů
ticho vtlačené do rukou

Když nejsi...

Příboj, jenž na mé poušti pění
Hudba vklíněná do ticha
a slza, která usychá
Jsi nečekané rozednění

Jarní blbůstka

Ledy tají
jako v Máji
na Ukraji

Motýl ve vlasech

Dlaň k dlani
motýl ve vlasech
křehká křídla
usínají

DiagnÓZA: vLEKLÁ VÁHAvost

Ospalky měkkých pohovek
vzlínají částice času
hodiny drcené na suť
zamžená zvlhlost duhovek

Hlas

Tenkrát
když odešel hlas
zpívat
zaznělo mi z úst

Velmi Štr

Vznáší se vznešeně
všedními výškami
veškerou vášeň
vyšťaví z višní

ČT 2001

Dobové tanečky kolem stolu
Jalové bučení tupých volů
Národ zas křičí: "To je krize,
ta naše Česká televize. "

Večeře

Polstrované ticho
útrob velkoměsta
se chvěje nedočkavostí
na mou přízeň

Kamenolom

Schodiště do nikam
Živote, stoupáš vzhůru
Pocity polykám
a s nimi tuhou kůru

Filosofie rohlíku

Touhou každého rohlíku
je být sněden čerstvý
nebo být aspoň rozemlet
na strouhanku

Noc číst neumí

Chodníky prošlapané
přízraky s tváří Nikoho
krajinou pustých večerů
Upnutá hlava do dlaní

Střepy

Všední je
každá minuta
tak všední
každý den

Tanec v temnotách

Zní kroky
Po všech chodbách
Zní melodií poslední
Do rytmu slz a přání

Pocity sněží do ticha

Odkvétej
Usychej
Jako stmívání
Smývej si barvy

Tunelářský monolog

Když odtamtud
dvě tři čísla škrtnu
tak dostanu bazén
Když uloupím něco tamtomu.

(Ne)Vinná

Svěř lítosti své vinětám
a do skla lahví vyryj duši
V náruči trpké, ve víně, tam
přání Tvá nikdo nevyruší

Avíza? Nezapomínejte, prosím.

Jsem moc rád, že při posílání kritiky existuje možnost dát avízo ostatním kritikům a upozornit je tak na svůj názor. Možná o to někteří z nich nestojí, ale já rozhodně ano. A právě proto mě mrzí, že tak málo lidí tuto možnost využívá. Docela rád bych u děl, na které reaguji, sledoval názory ostatních.

Město

Chceš pozbýt sebe
v ulicích mezi lidmi
Město je milosrdně plné
Tak nabídneš mu duši navíc

Obnažení

Neklidně zvlněné
palčivě neodbytné
až
mučivě trpké

Hříšná

Samotná myšlenka
v hříchu spočinula.
Ale co je hřích,
když vše je dovoleno.

Parazit

Samota vrostlá do duše
jak břečťan stromu v kůru
v noci mi připomíná můru
jež za světlem jde v předtuše

Zraněný anděl

Křičím, křičím do ticha
jako anděl, co utrhli mu křídla
a řekli: "Leť. "
A vy mě slyšíte.

Jestli jsem list...

Jestli jsem list
tak udržím se stěží
je podzim
na kostelní věži

19. 11. 2000 Ostrava

Rád jsem vás zase viděl.
Rád jsem vás poznal.
Těším se na další setkání. snad již brzy.

Vedlejší účinky beznaděje

Na troskách času
co mi zbývá
se pokouším napodobit
přesýpací hodiny

Probuzená

Splývání
vlasy na polštáři
do kraje ticha
šlépěje probuzení

Ospalá moucha

Zaručeně lepkavá samota
bezostyšně trčí do noci
jako smutnolapka
Hlavně nevířit myšlenky

EX-SISTENCE

Zaprášené trosky bezobsažných archetypů
Strnulé pózy zoufalých individuí
Hledím vstříc absurdnosti času
Netuše významu a smyslu budoucnosti

Mezi mnou a ...

Kořenem stromu zapuštěný v zemi
Tvá ústa ochucená ústřicemi
V zapadlém přání dávné jsou břehy
Doteky tekuté a nemrznoucí něhy

Bohyně

Bohyně
Vykousni půlku do čtvrtnoci
Uhlídej Měsíc bez spánku
Zapíjej hořkou čekanku

Noc je plná...

Noc je plná tmy
i za rohem
a k tomu stromy
lampám světlo kradou

Korálky z nádraží

Koleje ještě temně znějí
sklíčeně mezi paneláky
osiřel perón a já taky
oči její se ve mně smějí

OPE-p-ŘENÁ

Ohni se ohni v ohnisku
Středobod pokoje je svíce
Stulil se pod stůl
S tenorem sténá, rezonuje

Odlétám za Sluncem

Po horkém létu
jablko červená se
touhou, co zraje
I při té kráse

vRáno!

ZRaněný Ránem sám v posteli
VRána se vzduchem tetelí
Směje se
mi

Meditace nočních ulic

Unylé tóny asfaltových šlépějí
podpořené šumem opadlého listu
městem zavanula noc
brouzdám se samotou

I tohle se stalo v Olomouci ;-)

Víla je dnes protiva
Drží se pryč od piva
Napájí se černým čajem
My tu zatím pivo sajem

Podzimní básník

Stojí Merle
pod kaštanem
zhlížejíc se
v slově pLaném.

Na hraně

Připoutej si mě k pelesti
Dotkni se, chladná oceli
Rány se časem zacelí
Čepel si cestu proklestí

Poloprázdná

Dnes ráno má postel
opět začala kulhat
Napadat na jednu stranu
Ne proto,

Fraška o dvou dějstvích

Dějství první:
Miluji Tě.
Dějství druhé:
Promiň, já jsem se spletla.

Na dně svědomí

Ponorkou do vlastního svědomí
Hloubkové průniky
Rozsviťte reflektory,
ať vidím na tu spoušť.

Rozhovor pohledů

Nejasný
odraz ve skle
OČI
upřené jakoby do nikam

Nenapsaný dopis

Nemám slova
Nemám slova,
která by mohla
zachytit na papír

Losses and returns

Some time ago
Before a while
The clock had striked
Second time had striked

Úly v plamenech

Kouří se z úlů
Zase mám smůlu
Žihadlem proboden
na schodech

Dopitá láhev

Zpátky, zpátky myšlenky, než mě zašlapete do koberce soužení. Jsem jen prach, smítko nicotné. Nestačím na vás a vy se stále vracíte trápit, mučit, zkoušet, vysávat. Nezbavím se vás, neutopím v lihu s koncentrovanou příchutí marnosti.

SMS

Čas pomalu utíká Včera jako dnes Mobil na mě nebliká Kde je Tvá SMS.

Ztracená existence

Znám Tě, vídám Tě často
- v zaplivaných hospodách
- v poloprázdných hernách s non-stop provozem
Snažíš se nebýt sama,

Ztracený lodivod

Nedostupnost
Mořská hlubina
Stín v Tvé duši usíná
a bliká

Dožínky

Rozorala jsi mou duši
jako rolníci podzimní pole
Zasila jsi,
ale nesklidíš

Školení pro ISO 9001

S výrazem bezduchým
poslouchám bludy
Zdám se být nechluchým
Jsem - se vším všudy

... znova najít klid

Je to tak smutné,
jak ranní vstávání
po probdělé noci
Jako když utne

Noc je vykoupení

Noc
Tma opojná
jako doušek vína
Dnes konečná zastávka

Výkladní skříně

Kuchyně na míru
Zážitky z Pamíru
Prodejna Sportky
a slevněné šortky

Rozzářená Ostrava

Do Ostravy - "města lúzy"
dorazily za mnou múzy
Autem, vlakem, pěškobusem
přispěchaly lehkým klusem

Můj život s Ráchel

Poslouchej, Ráchel,
alespoň na chvíli
Víš ještě, Ráchel,
co jsme si slíbili.

Poprava myšlenek

Bezradnost v útoku
chtěl bys' zastavit
Za zradu myšlenky
s chutí popravit

Ráno až na kost

Je to Slunce
a je to ráno
Svítá
Máme rozestláno

Vyhlídka na emoci

Tvář neurčitého pocitu
trochu zahleděná do sebe,
vklíněná mezi stěny
do pukliny v duši

Zátiší

Svázaná váza
s prázdnou náručí
Poupě už nepučí
Stín, co se smazal

Šachová partie

Vpravo i vlevo
černobílá pole
vpředu i vzadu
linie k útoku

Nitro

Zas kapky padají
Na tělo ťukají
Prach z duše smývají
nám

O propasti

Filosof básníkem,
básník filosofem
Obojí je člověk
uzavřen na dně propasti

Hádanky

Hádanky
a odpovědi
v mysli mé mě mučí,
svědí

Ruce

Hladké jako kámen
a stejně chladivé
zdají se mi doteky Tvých dlaní
na mém horkém čele

Cesta životem

Zkouším jen zaujmout
obecnou polohu
v prostoru a čase
navigovat se svým

Ztráty a návraty

Před časem
Před chvílí
hodiny odbily,
podruhé odbily,

Odešla

Stínítko lampy ohořelé
v lednici kostra uzené ryby
na stole okurka kyselá
odešla, i když věděla

Poutník

Kroky
cesta
žízeň
Stopy

Dlužník

Pod stolem leží pes
ležel tam včera
leží tam i dnes
nehne se

Ozdoby

Ozdobou bouří
blesky jsou
Ozdobou moří
vlny

Jarní strom

Pod jarním stromem
tou proteplenou nocí
v jiskřivé trávě
s rosou ležet

Citová poušť

Tak dlouho
stáli jsme na místě
a z úst
jen vyschlé řečiště

O ničem

Někdy je zvláštní
myšlenka
o ničem
Jak dlouho.

Nemusíš

I Slunce dříve vstává
na jaře
Nemusíš,
ale chceš si užít

Negativní

Nemám co ztratit
nikdy jsem neměl
nemám (proč) se smát
snad jenom sobě

V kuchyni

Instantní deprese
pro dlouhé zimní večery
příjemné zpestření
citové mezery

U moře

Na bílé skále
s výhledem na moře
krásně se přemýšlí
o věčnosti

Nemám Tě rád, Podzime

Nemám Tě rád
Podzime šedivý
vždyť stromy nutíš
přichystat se k spánku

Oči II

Bloudí
po stěnách pokoje
a zastaví se
v každém rohu

Něžné pohlazení

Zasněžíš mě láskou svou
Zasněžíš mě krajinou
Nepůjdu už za jinou
Pohladíš mě zákoutím

Světy v nás

Jsou v nás světy,
kterým na konec nevidíš
Jen slyšíš jejich volání,
tiché a ponuré

Sám stojí

Sám stojí
V dáli, v středu polí
A ví,
že zůstane sám

Pršelo v ráji

Pršelo v ráji
i pod tou jabloní
na místě ovocného hříchu
Pršelo v ráji

Paleta

S barvami svítá
S barvami den usíná
S barvami den žije
Má malovaná krajina

Na vlnách zvukočasu

Na vlnách zvukočasu
z ospalých tónů
jsou unavené noty
vtělené do němoty

Zápisky šílencovy

Moudrosti bláznů
a šílenství mudrců
Poučky
a věty zmatené

Ptačí kusy

Krokem páva
Dechem páva
Okem páva
Hrdost a krása

Pozastavení

Od pohledu k zdání
Byli nevídaní
Otcové myšlenek
Moudří jen navenek

Rozchod II.

Dlouhé večery při svíčkách
sousta na stříbrných vidličkách
a stíny dvou dřevěných židlí
pokoj, kde dva lidé bydlí

Odcházím nejistě

Odcházím
něco mi brání
odcházím,
ale ne za ní

Pouta

Slepené pohledy jsou
mozaikou
chvil a okamžiků
života bez výkřiků

Stůl plný radosti

Prostři stůl
Život je plný ovoce
Ráno i den si zpívá
A Slunce je koule důvěřivá

Jsi vše

Jsi pouhá většina,
které být větší nestačí
Jsi myšlenka,
kterou nic netlačí

Trochu potichu

Neříkej to nahlas
nebo se pokazí
dojem z radosti
slova jej zničí

Tak i onak přes cokoliv

Ode zdi ke zdi
sucho v ústech
jako prázdná sklenice
s klíčem v zámku

Noční hra

Zkoušel jsem hrát
milostný prstoklad
kouzelným pohybem
v tajemných záhybech

Možná nebyla to láska

Zhroucení každé jistoty
člověku mozek přítěží
v každé sekundě
druhé minuty