Nejlepší kamarádce...

Tak blízko, tak často....přitom tak daleko, tak málo..

Trávit tolik času s člověkem a nevidět tu odlišnost,

dopili jsme víno našeho kamarádství, tak přišla střízlivost...

naše cesty jsou dvě přímky, které si nikdy neprotnou

jsi světlem, já temnotou

Teď tu stojím vedle tebe, ty to čteš a usmíváš se...

nechápeš

Chci jedno...napiš tohle na zeď

napiš tohle na zeď, vedle našich fotek a vzpomínek

vmalovaných do tvého pokoje

za pět let...,

Ti dojde, že

to zrcadlo budoucnosti, který si tak chtěla

si měla celou dobu před sebou...

na zdi, kde jsem stála

a hlásala:

    naše cesty se nikdy neprotnou........

má milovaná plamenice.