ANATOMIE STŘEV

PLONKOVNÍ MILOVÁNÍ

Bradavky

jako létající talíře,

nadržený vesmír

přidušen v děsivém chrapotu.

Někde v dálce se srazí

dva berani

v naději,

že zhasnou svíčku.

Ležíš zde nahá,

myslím si, že odpočíváš,

přesto masturbace

vychýlila rovnováhu na stranu,

kytice zvadla.

                                   (12.12. 2009)

AŽ ZESTÁRNU

ZAČNU SE MODLIT

Zajatci,

zmrzačený stolek

podepřený biblí.

Hluboko pod lípou

ve stínu schován,

pivo chutná lépe.

Přání ukápnuté v moči

utírá kostnatá uklízečka –

říkáme ji Smrt.

A polévka chutná

jako zemětřesení;

uhnilí čekají

až budou sebráni.

                        (12.12. 2009)

 NEJISTOTA

Pití je kapela –

muzika stará a mrtvá.

Je děsivě jednoduchá

hra.

Občas nám táhne

a mladí vzpomínáme.

Kolem poledne utřu si

mokrý nos

a usměji se,

protože miluji,

miluji mrzačení slov.

                                   (19.12. 2009)

HRA

Na začátku

nahá čára,

která dře zadek.

Uprostřed

průlom vztahů.

Zaryté obličeje;

ukradeny z kompostů

a hospod.

Na tomto dni

se nepodílí štěstí,

je na konci.

                                   (23.12. 2009)

 MARNÁ SNAHA

Průlom –

skrze sebe.

Naštěkaná slova

koušou do páteře.

Motivace v zápalkách

co spalují kapky.

Pláčete?

Sníte o dešti?

                                   (23. 12. 2009)