Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMrtvá pomazánka
Autor
DanielP
Mrtvá pomazánka
26.9.2011
vrah
pomazánka mrtvá rohlík přesolený
výčitky v očích kolemjdoucích
mohl jsem to zařídit jinak
prodavači vypadne z očí dvacetikoruna
brunátně ji zvedne
lehne si na pult
a zemře
tak přece ty pomeranče neměli
mohl bych jimi obložit talíř nebo dům
bageta levituje vedle mých vlasů
paní vedle existuje pouze od pasu nahoru
sáhnu na kliku dveří
klikatí se až do chrámů v řecku
jsem obutý
dveře si odstraním z cesty
tak jsem vstoupil do nedýchaného vzduchu ulice
a vzpomněl si že měli zavřeno
tak proto ta vosa ve výloze
proto ty policejní pásky
na zemi šnek
rozmotám ho do polopřímky začínající v bodě metra A
trochu červené vytryskne
z jeho nedůtklivých tykadel
umím chodit
už víc než týden nespím jinde než na zemi
strop mi zabral někdo jiný
jsem líný je vyhodit
než se dostanu domů musím
pomočit sloup
veřejného osvětlení zatímco
stránku po stránce listuji listím
projde kolem vousatý pán v sandálech
za ním satan
ježíši nechceš fidorku?
mám ji doma
no alespoň někdo si užije
škaredě jsem zakopnul o lupu
mám zlomený nehet na předloktí
a depilované zorničky
dioptrie z lupy se mi zařezaly do lupů
vzpomínám
nehas co tě nevzdálí
jsem jen trochu v karlíně
protože se ochladilo dostal jsem žízeň
v tuhle roční dobu
bývá lazeno piano hlazeno zenovými mistry
psychoanalýzy
vzduchem proletí noviny
pak holub mrazák a televize
nikdo nestihl napočítat do deseti
nikdo jim to neřekl
konečně na zastávce tramvaje
žízeň nevyřešena
paní vypráví že si její pes nechal
zvětšit prsa
a už prý snědla ty párky
co tam měla od včera
závidím jí artrózu a lupénku
sám mám pouze hloupou paradentózu
chci jiskry
křičím na tramvaj
opět
hromadně dopravně nevyslyšen
nemám lístek
svléknu se do naha aby mě nikdo neviděl
kdybych neměl před týdnem rýmu
nepil bych tolik čaje
chci se připojit do debaty
ale už musím vystupovat
vytrhnu držadlo z tramvaje
vezmu s sebou i dvě sedačky
doma mi totiž vrže postel
ale jenom malinko
pořád jí nerozumím
a to jsem na gymnáziu
tak napočítám opět do deseti
zjistím že žádné číslo
tentokrát nechybí
probudím se