Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

237 let stará půjčka

02. 10. 2011
7
4
1155

zvláštní zvláštní

v hlavě zní mi

hlasy z doby minulý

a v mysli mi vyvstal večer

kdy ty naše splynuly

 

bouře je a světlo není

vystupuji po schodech

a mám náhlé podezření

 

hvězdy svítí já se bojím

možná že tam jste jen sám

a bloudíte po pokoji

 

jsem najednou bezradná

vítr fouká a já zmrzlá

přesto pořád kráčím dál

neskrývám se i tak vím že

tohle je náš karneval

 

je tam on nebo já sama

kdo ví co mě děsí víc

neměla jsem se sem vlámat

 

jenže maják opuštěný

já chtěla se jen někam skrýt

tajně vtěsnat mezi stěny

 

a ne hladat dávný cit

 

dveře vržou a déšť voní

jak nesnáším zrcadla

za dveřmi...

on nebo oni

naděje se rozpadla

 

stíny stíny vemte si mě

nemám kam a nechci pryč

radši jít než umřít v zimě

 

zavři okno, je tu chladno

dívej se mi do očí

jednou stejně přijdeš za mnou

tímhle se nic nekončí


4 názory

To vykání je nádherné. Zvláštní, citlivá báseň, jemné, jakoby nedoznělé rýmy... *

Chigwell
09. 10. 2011
Dát tip
*

BigBivoj
02. 10. 2011
Dát tip
tip

srozumeni
02. 10. 2011
Dát tip
Zvláštní atmosféra, líbí se mi...**

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru