bochánky

mám rád na tobě tvé bochánky

jsi to ty a tvé prázdné stránky

co poznaly jen ťápoty

a těžké boty odhodlaly se zůstat docela samotné

právě líčí rohožce svou poslední dlouhou cestu

a já zatím s tebou

probírám se rukama tvými vlásky

dotýkám se drsnýma rukama jejich hněvu

hledám po tmě zavřenýma očima

na jazyku pěnu

co laská a truchlí zároveň

posunu háček o písmenko dál a pak se dívám co ty na to

líbané rty se nebrání a uléhají s tebou na polštář

líbané rty ti vlahnou

líbaná ústa tvá jsou hebce měkounká a hladí

poškrábu se na bříšku tvýma rukama tě stáhnu k sobě blíž

to bude nářku

až uslyšíš

kolik je hodin a jestli se hodím

na tuhle nebeskou výš

kam vzalas mě sama a dobrovolně jedouc na mě na koni