Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRulanda šedá
Autor
posh.exe
Zatneš pěsti, až klouby zbělají, přerývaně dejcháš.
Křečovitě tě bere za předloktí, kde zůstane šarlatová modřina, aspoň tejden, jako memento, žes měl držel hubu. Smýkne s tebou o zem, vlákna koberce srůstají se spáleným masem na koleni.
Nebij mě.
Párkrát do tebe kopne a několikrát tě pohladí pěstí, aby bylo jasné, kdo má komu projevovat respekt. Vezme tě za předloktí podruhé, tentokrát jemně, aby tě posadil do křesla, protože ví, že lekce skončila. No, ty chudáčku, stejně tě jednou zavřou do odmašťovny natrvalo a budeš drobit holubům se slinama u pusy. Na, dej si čaj a nebreč.
Měl bych se omluvit. Asi.
MÁŠ TY SAKRA VŮBEC NĚJAKOU HRDOST?
Slano leptá až na lícní kosti a na jazyku hořkne, ovocný buket a korek je zcela v pořádku. Platit budeme kartou. Jsi moje milenka, snesu ti modrý z nebe. Jsi moje děvka, udělám ti to, jak nikdo. Drž hubu, zabiju tě. Co je ti do toho! Můj život se neřídí podle tebe!
měl bych se ostříhat měl bych nakrmit ptáčka měl bych se učit měl bych splatit debet měl bych poděkovat mámě měl bych si utřít prach na stole měl bych jíst víc jogurtů měl bych platit daně měl bych se chovat slušně měl bych se omluvit měl bych poděkovat měl bych být rád měl bych být vděčný měl bych si jich vážit.
Měl bych radši shořet.