Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZkouška mikrofonu - po čase
26. 10. 2011
5
11
1760
Autor
JiKo
V kostech mi praská a praští mrazem
v krvi ledové hrudky
složen do čtyřboké krabice
Chtěl jsem napsat báseň
ze které by bylo zřejmé
jak se cítím sám
ale cítím se spíš chladně
protože verše jako: viz nahoře
nikam nevedou
11 názorů
půvab poezie je přece v tom, že verše nikam nevedou..
jsem z postrádajících tě
*
ano, jsi místní legendus, jsi něco, co kdysi formovalo tento prostor, legrační chlapík plný něhy.
ach, jak mně se stýská po starých dobrých jiko-časech.
zjev se.. to mi připomnělo vtip:
dědečku, vylezte už z té vany.. nastydnete se a umřete
dědeček vylezl, nastydl se a umřel
ledové hrudky v krvi jsou celkem fajn.. poeticky myšleno :o)