Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePanenství
Autor
kavec
…………………
…………………
stačí se jenom zastavit
nikdo nepocítí ten náhlý pohyb
kdy dlaňe plné medu a odříkání
začnou něžně hladit
obliny a křivky korzujícího
ženského ňadra …
je stálá zima roku nevím kterého
ve vedlejším pokoji
do klapotu hvězdných mlýnů
divoce řve vypůjčené stereo
píseň o něčem v cizím jazyce
ale sólová vzdychání náruživých kytar
znějí tak přesladce
na přítomném nahém těle
dívky ležící ve snech
postgraduálního puberťáka
s obrazem roztažených stehen
křičícími na svět
že sex je nevlastní bratr od lásky
a štěstí se možná vykoupí
plnými taškami vykřičených slastí
těch pokoutných orgasmů
jenom na oko
a jenom pro chvilkové štěstí …
ale hvězdy ty mají zakázáno přecházet
ve světlech měsíčních semaforů
naprotiv zákonům o gravitaci
a přitahování dvou klínů
která se rovná touze
muže a ženy ...
ale už zase vylézá pokoutný had
po plazivé kůře stromu poznání
obkroužené jablko celou tlamou
ďábelského chtíče
- on určitě ví co v této chvíli dělá … -
vždyť mnoho stran svatých knih
hovoří o prvotním hříchu Adama a Evy
ale jak se znovu a znovu zaprodat vykoupení
když tvá nahota klína a bradavek
je k zešílení
a naočkování andělé tvou nahou krásou
přilétají sami od sebe
na unavených křídlech noční tmy
ke tvé studánce rozkoší
aby se alespoň jednou napili
a padli v okouzlení s tvého milování
do křiklavých ténat samotného pekla
půlnoční milenci tmy a světla
milování procházející
prvým slovem a nastávajícím splínem
jako by po celodenní opici
kdy se z těl vylévají
sny a zapovězené alkoholy
do tmy a do usychající trávy
do kadlubů stolisté růže
do mnohosti dna úzké propasti
do vazkosti očekávající pochvy …
jsou to jen divoké sny
hravá zvířátka vztyčující
závaží penisů až k neunesení
až za horizont malé smrti
až za ohradu ze zvířecích kostí
dělící přítomné vzpomínky
na to co bylo
a možná se někdy stane
jako moje ještě dětská ruka
sunoucí se po kůži tvého stehna
k čekající nebezské bráně
kde stačí jemně zaklepat
na sladkou strunu stydkého klepadla
a otevře se nepoznané …
NEBE NA POKRAJI SAMOTNÉHO PEKLA …
ale vstoupit znamená
už nikdy nevystoupit a být
přívětivým sluhou dvou pánů
kdy hrob a rozkoš postávají nedaleko
a anděl skrytých poznání
ti ještě cloní oči roztaženým křídlem
svých nabytých ctností
jakoby chameleón dívčího těla
měnil tmu na světlo
a barvu pokožky na barvu krve
kdy tvůj výkřik znamenal
bolest a rozkoš z toho
co nás mělo potkávat
až do konce našich dní …