Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVyznání
Autor
Damné
Vším jsi mi, můj milý,
vším, v co již nedoufala jsem -
záchranným člunem v moři, rozechvělým
hříchem i farářem,
jenž požehnání duši mé přislíbí,
a zažehne plamen v srdci mém.
Dříve dny bílé černota sála,
a všechny noční sny jal chlad
Tvé modré oči, šedých půltónů skála,
a třpyt očí jasu, její protiklad –
v krocích tance, kde noha stála,
Tys podzim, já Tvůj listopad.
Já sama jsem žila,
svět nářků a proseb hýčkala,
ústy do duše mrtvou vodu lila,
a smála se proto, abych plakala.
Nyní onen pláč a smích,
jen v city ryzí lásky se přerývá,
počínaje u rtů Tvých,
konče víčky, které pokrývá.
Jediné, co vytkla bych našemu spojení,
které jako první sníh hřeje dětské tváře,
jsou prodlevy v něm, zvaná loučení,
jak s květinou vloženou do herbáře.