Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSrdce
29. 12. 2001
5
0
958
Autor
morskyvanek
Někdy tě ani neslyším, jsi potichu natolik, až si myslím, že nejsi.
Někdy tě mám ve spáncích, v hlavě, v krku, někdy tě bláznivě hledám..kde jsi?
Poslední dobou hraješ si se mnou zvláštní melodii,
noty k ní nemám a tak zpívám druhý hlas podle toho tvého,
zní to tak sladce, tak zvláštně, snad závratí trpím.
Tak jako ve věžích celého světa zvony znějí,
stejně tak i já pro lásku, pro srdce tvé teď tichounce nachovou píseň pěji...
Blaznivkaaa
06. 02. 2002
tichounce zpíváš
až padá sníh
a není bílý
jako Tvé dlaně barvou růží
sněží
a katedrály políbily se
obzorem věží
Hmmmm.....
Jen tak pro radost..
Ale je to docela takový příjemná myšlenka...nic nového, nic extra, ale je to docela taková příjemná myšlenka...