Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Naděje...

31. 12. 2001
1
0
2029
Autor
Jeanne

venku padají bílé vločky a mé srdce žije z naděje v lásku a upřímný cit.

Těším se na jaro,

na první něžnou sedmikrásku,

na vlahý závan větru,

na svoji první velkou lásku.

 

S jarem prý vždy láska přichází,

já slyšela to z mnoha  úst,

s podzimem poblouznění odchází,

a místo hojnosti je zase půst.

 

Myslím na jaro

a představuji si Tebe,

Myslím na lásku ,

a vidím modré nebe.

 

Ty  můj milý, v trávě bosý,

co na tváři máš krůpěj rosy,

a ve vlasech vpletenou fialku,

co svou vůní  láká na dálku.

 

Já líbám Tě něžně na Tvou tvář

a z Tvých očí plane lásky zář.

Zář, ktrerá překoná vánice,

i  tu zimu zlou,

vždy buď můj princ

a  já Tvou princeznou.

 

V bouři, dešti,slunce svitu,

nechť oba plni citu,

citu, lásky,

někdy bolesti,

snad dojdem oba ruku v ruce

cestou svoji ke štěstí.

 

 

 

 

 


Funda
02. 01. 2002
Dát tip
Ty dvě poslední sloky by snesly určitě větší pozornost. Jinak jest to poměrně dobré.

Orbi
31. 12. 2001
Dát tip
nooo..ale proč ne:-) jako vyznání moc pěkné...tak ať to jaro už je tady co nejdříve!*

Gastarbajtr
31. 12. 2001
Dát tip
já čekám dál....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru