Zima

Kdesi v tobě zasněžilo

co přebývá?

a co zbylo?

z dnů utkaných

hedvábnými provázky babího léta

které teď vine pavučinec svými jedovatými vlákny

S první sněhovou vločkou

rozkvetl rezekvítek naší lásky vedví

Tato noc bude hluboká

nedočkavá

jako štědrý večer před půlnocí

a já

v ní budu marně hledat

antikoncepci proti početí dalšího dne

Odjedu daleko

pryč

ze Zimoviště

do Roztání

kde pod skalou

u ještě nahých modřínů

najdeš dva zbylé oblázky sněhu

co byly kdysi jedním

a teď pomalu odhalují

bílé kostry loňského podzimu