Lolita

Neroste v žádné zahradě

a přesto je první mezi květy

není to žádná květina

a přesto každým dnem rozkvétá

je jako růže vábivá

jež nikdy neodkvete

je jako hvězda zbloudilá

mezi dvěma odlišnými světy

je křehčí než malé poupátko

když hladí ho kapka rosy

přesto jak bouře tropická

zničí tě sílou své krásy

duší je čistá a v srdci nevinná

vášnivě prahnoucí po velké lásce

jak by jí halila z křišťálu pavučina

přitom tak záludně jemná a půvabná

dokáže naráz plakat i smát se

topí se v divoké řece svých citů

život je pro ní o veliké sázce

o sázce na štěstí – štěstí pro lolitu