Šílenství vlastního já

Za oknem tma ztracená v mlze

nemusí být teplo aby nebyla zima

zapálím svíčku a ponechám osudu

pro jistotu přikryji kůži flanelovou peřinou

Jak slepce sama sebe vedu po koutech vlastních

jsem otrokem svých citů

Vzbouřit se však bojím

Stýská se mi…

ale to je dobře

Někdo se roztahuje v mém srdci

v srdci není prázdnota

Svíčka už přivírá oko

vpouští přes sklo

- Lunu - 

            ona je

          má touha

          má iluze

a bezesný sen začíná…