Experimentální píseň radosti

Experimentální píseň radosti
(2000)

A co když Bog je jen chemistry una,
a v Duchu jen mam a pýcha,
a nad tím vším jen ordinerní Luna,
a Hospodin jen tam, kde je mícha?

Co z hledání a z kopů motyk?
Snad možná sen a pocit ještě...
(V šílených vteřinách i dotyk
křídel mrazivého skla a deště).

Jsem princezna co dlouho si s drakem hrála.
Teď už po tobě je, žalosti.
Teď už umí být i sama!
(Ty tiše svíjej se v pelestích).

A díky andělu, co k sobě mě vine,
díky noční polovině mého překrásného těla -
ne Bohu, ne lidem hlaholím při víně,
že duše má schizofrenní zůstává někdy celá,

že zrodí vždy se v radost velkou,
i když nemám na rýži.
Astrální chemie je čarodějkou
radosti, ne smrti na kříži.

Již slyším tě jen tak hluše,
a tělo mé místo duše leť, leť!
Já prokletí snad už ušel.
A Luna září na mou pleť...

---