Pochyby

V den mých osmnáctých narozenin
                 v den kdy jsem byl připraven na smrt
MATKA s úsměvem na tváři
-
            stejným
                       jako
když pálila sirky o mojí kůži

      řekla
-
              nikdy si nebyl ničím jiným
                      nežli pouhým výčtem nemocí v tomto slovníku
-
          ten slovník
                      přihodila do kufru
                     a ukázala směrem
                                                              ke dveřím
-
Sbohem!
-
žil jsem na ulici několik měsíců
časem uvnitř probudil opět
smrt
to pomyšlení
hnalo mě dál
a
dál -
dál
krom kurvení se
v tmavých koutech továren
Holešovic
a strýčkování
s penězi
kdy děvku jsem úspěšně
hrál
       srostlý
s chladným betonem
zmaru
                      ani
                           s bolestí
                           s pláčem
jen viděl tu smrt

           čas
                   co kapal  v rezavé barvě

                                     neposlušné zornice
proklepávaly chodník
                                   jsem čekal
                                   čekal na cokoliv
          v chvílích zbrklých
                                     a
     listoval
             jediným darem
                                       MATKY
co pálila svůj žal o mou
kůži
                       četl co je
                                 akrofobie
                                 akrognozie
                                 akrohyperhidróza
                                 akrohypotermie
                                 akrokeratóza
                                 akrokranie
                                 akrolentiginózní melanom
-
déšť
vrhal kapky
ze stébel trávy
sebevražedně
střemhlav dolů
-
                 přirážel
                       jako pták
                                 v boji
-
každé to heslo
bylo slovem
MATKY
-
Té MATKY
s níž jsem
zažil Vášeň
                  zatímco ona zabředla
v nenávisti po
                  STVOŘITELI
co ji
vzal život
v keříku znásilnění

Té MATKY
u níž jsem časem
OPĚT
          seděl
                    obklopen bílou stěnou umírání
       se  slovníkem
                     a slovy rozhřešení
kdy zaryl jsem
                   prstem k heslu
                            jako
                                           pták do prdele
řekl -
                to jsi
                           a na to
ZEMŘEŠ!