Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvědomí
12. 02. 2012
1
4
902
Autor
paulo
Životní situace jsou někdy nevyzpytatelné.
Probudil mne výkřik do noci,
rozerval ticho kolem,
tmě přivykají vyděšené oči,
stojím na srázu holém.
Stojím tu zpocený,
křečovitě tajím dech,
úšklebek zkřivený,
na rozpukaných rtech.
Stačil by jeden krok,
a pak už jen málo,
do hlubinné propasti skok,
možná by to za to stálo.
4 názory
Richard Hrob
13. 02. 2012
Ahoj, omlouvám se, nechci být negativní, jen přemýšlím nahlas (do psaní) - připadá mi to tak trochu na půl cesty - poněkud neuspořádané a nedokonalé na "vážnou" poezii a stejně tak nedotaženě (ne)vtipné na parodii, hříčku, která by se ale v té neohrabanosti dala tušit. Jak jsi to myslel?
p.s. no, zda se mi, ze co v nazvu, text nedava...todle neni vo svedomi, spis vo uteku prekotnym(?)
...jsem si vzpomnel, jak se asi pred tremi lety chtel zabit chlapik nakej, skocil az z nejvyssiho patra Eiffelovky, spad na dole zaparkovany auto, zlomil si vobe nohy natrikrat, chudak, a dodneska splaci to prekrasny auto, na jehoz strechu dopad - a ktery uplne zdemoloval...jojo, nevyzpytatelny "tO" je..)