Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

7 NĚCO K WITTGENSTEINOVI

19. 02. 2012
1
1
1998

1. SCÉNKA


                               Na obrazovce noutbuku Světelná show, avi.

                               Před ní vskočí loutka DUCKRABITTA.
DUCKRABBIT      Dobrý den, dobrý den, to jsem se nejdřív lek, jaký tady bude ticho, a ono ne,
                                děkuji vám všem, přátelé, za potlesk! Jsem prostě šoumen, každý mě zná!
                                Vždyť mám taky něco za sebou! Ptáte se, kolik mi je? Přátelé, však mě znáte!
                                Jsem tak starý, že už si na chvíli vlastního narození naprosto nevzpomenu! Ale 
                                bylo to v roce 1899! Je mi 113 let! Jmenuji se DuckRabbit! Pocházím z jedné ze
                                stran knihy německého psychologa Jastrowa! … Vítám vás v mé oblíbené
                                DuckRabbit´s Show.
                                Na obrazovce noutbuku obrázek Jastrowovy verze.
                                To jsem já! Prostě celej já, jak mě všichni znáte! Zleva králík, zprava kačer.
                                Černobílý gif Duckabbit Tam a zpet.
                                Zprava králík, zleva kačer. Kam jdu, kam jsem kráčel? Zleva kalík, zprava
                                kráčer! Proč vůbec kráčím, za kým až do zákulisí jdu, tak to je správná ta
                                otázka...
                                Avi Duckrabbit Tam a zpet.
                                Vítám ve studiu první hosta mé dnešní šou, vítám mezi náma, slavného
                                filozofa pana Ludwiga Wittgensteina! /k Wittgensteinovi/ Plný sil? … Ale
                                nejdříve prosím film, abyste viděli, jak si mně tenkrát tento klasik vlastnoručně
                                nakreslil.
                                Avi Duckrabbit uvod.
                                A kdybych se vás, pane filozofe, zeptal „Co to je?“, nebo „Co tady vidíš?“, co
                                byste mi teď na takovou otázku odpověděl.
                                Na monitoru je teď statický obrázek Witgensteinovy kresby.
WITTGENSTEIN   Na takovou otázku bych určitě odpověděl: „Tak tady vidíš obrázkového zajíce.“
                                … No a pokud by měl takový zvědavec snad málo, tak bych mu na vysvětlenou
                                ukázal na různé obrázky zajíců, možná i na skutečné zajíce, obrázková řada
                                různých zajíců, nebo alespoň vycpané, hovořil bych o životě těchto zvířat...
                                /nadšeně/ Na  otázku „Co tady vidíš?“  bych už tedy neodpověděl: „Vidím to
                                teď jako obrázkového zajíce.“ … Nebo bych je imitoval…
DUCKRABBIT     Ale, promiňte, pane filozofe, proč nám tu vykládáte o zajících, zatímco všichni
                               vědí, že já jsem napůl králík. … Rabbit. Duckrabbit. Aspon to tak o mně říkají.              
WITTGENSTEIN  Omlouvám se, jsem tak zvyklý, a můj zvyk je dán tím, že vás překladatel do
                                češtiny jako zajíce z králíka přeložil.
DUCKRABBIT      Tím chcete říct, že jsem jako existence tak nějak přeoperovaný?
WITTGENSTEIN   Bohužel. … A touto transakcí jste ztratil i část svého původního smyslu.
DUCKRABBIT      To jako myslíte smyslu mé existence?
WITTGENSTEIN  Nikoli, a přitom ještě hůře: vás jako slova. … Ale tahle nemoc, ač nakažlivá,
                                nebývává v případě vymyšlených tvorů naprosto vždy neodvratitelně smrtelná.
                                Na monitoru se objeví obrázek Wittgensteina s ušima zajíčka z Playboye.
DUCKRABBIT      No a co byste, pane filozofe, odpověděl na stejnou otázku „Co tady vidíš?“
                                právě teď. 
WITTGENSTEIN  V žádném případě se nejedná o zajíce, ani o králíka, nikoli o obrázkového
                                zajíce, a nebo obrázkového králíka, stejně jako v obdobném smyslu o mne.
DUCKRABBIT     Tak tady jsem už úplně ztratil souvislost, co jsem zde a čím.
WITTGENSTEIN  Proto snad bude nejlepší, když tuto příležitost nazvu slovy: Meg Ryan.
DUCKRABBIT      Meg Ryan? Ta herečka? Tak teď vám opravdu nerozumím.
WITTGENSTEIN  Přece nemůžete upřít, že to ve svých časech býval rovněž docela pohledný
                                zajíček.
                                Na pozadí 1. a 2. obrázek Meg Ryan s ušima zajíčka z Playboye.
                                Přesto je tu možný stále někdo druhý, kdo by o mně a teď i o ní mohl říci: „Vidí
                                ten obrazec jako obrázkového zajíce.“ … A to dokonce i v případě, že bych můj
                                vjem popsal opět slovy i ukázkami. Že bych tuhle hereckou hvězdu v míře
                                mých hereckých možností předváděl. … Musíme být prostě rozhodnuti vnímat
                                stejně tentýž vjem.
DUCKRABBIT      My mne snad, pane filozofe, chcete přesvědčit, že k tomu, abychom viděli, se
                                musíme tak nějak sami v sobě umluvit? … Nebo dokonce mezi sebou?
WITTGENSTEIN  Přesně tak. A jsem jen rád, že si můžeme naše tvrzení ověřit přímo zde, na
                                příkladu Meg Ryan.
DUCKRABBIT      To se opravdu přiznám, že jste mě opravdu překvapil... Cosi takového opravdu
                                ve scénáři napsáno nemáme. Ale pokud to chcete zkusit... Diváci jsou
                                samozřejmě pro... Sledujete přece s nimi moji známou DuckRabbit´s Show.
                                Na obrazovce noutbuku Světelná show, avi.



2. SCÉNKA


                                Na obrazovce noutbuku Světelná show, avi.
                                Zatímco loutka Wittgensteina stojí, producírován jsou pimprlata Meg Ryan a
                                Duckrabbita.

DUCKRABBIT      Jak jsem slíbil, herečka Meg Ryan! … Jak se cítíte?
                                Meg Ryan se rozhlíží po scéně, setrvá pohledem na obrázku stromu na
                               
pozadí  monitoru.
MEG RYAN           To je ale krásný strom!
WITTGENSTEIN  /vyrazí proti Meg/ Co tím přesně myslíte?
                                Meg Ryan sebou zřejmým leknutím praští zády o klávesnici. Duckrabbit se k
                               
přikloní.
DUCKRABBIT      Co je s vámi, Meg?
                                Meg Ryan se probírá z mdlob.
MEG RYAN           Já se ho strašně lekla. … Udělalo se mi špatně. … Cítím se jak přejetý pes.
WITTGENSTEIN  /hádavě/ Vůbec nemůžeš vědět, jak se cítí přejetý pes! … Co znamená, že ti je
                                špatně?
MEG RYAN           /útočně/ Haf!
                                Meg Ryan znovu padne na záda.
                                Jsem sjetá! … Jsem sjetá jak stará pneumatika! … K čemu mi byly ty všechny
                                moje plastické operace!!! … /plačtivě/ Kolik bolestí a jizev jsem snesla...
DUCKRABBIT      Vídíte, co jste, pane filozofe, udělal? Vidíte, co jste nám tady provedl? Jak jste
                                naprosto zničil moji známou šou?
WITTGENSTEIN  Co jsem udělal? … Tak už vstaňte, Meg, vždyť to máme nacvičené... Ve druhém
                                případě jsem vůči její osobě odmítl metaforu.
DUCKRABBIT      Vy jste si dovolil odmítnout metaforu dámy? To jako byste odmítl přímo ji! A
                                navíc superhvězdu?! A ke všemu v mé slavné DuckRabbit´s Show?!!!
WITTGENSTEIN  Pouze jsem využil přítomnost herečky, abych prostřednictvím jejích schopností
                                k předvádění ukázal, tedy předvedl, smrtonosnou nebezpečnost oné
                                samozřejmosti, s níž jsou slova používána.
                                Tentýž obrázek stromu na pozadí monitoru.
MEG RYAN           /kochá se/ To je ale krásný strom!
WITTGENSTEIN  /útočně/ Co tím přesně myslíte?
MEG RYAN           Celek oněch jednoduchých součástí, z nichž se každý jev reality skládá.
WITTGENSTEIN  /škodolibě profesorsky postupně s oběma/ A jaképak jsou asi ony jednoduché
                                součásti, ze kterých je realita stromu nebo například židle složena?
                                Seshora dopadne na klávesnici loutka Židle, inventář.
DUCKRABBIT     /hádavě/ Co jsou jednoduché součásti nějaké židle? … Kusy dřeva, z nichž je
                                sestavena? Šroubky? Nebo molekuly? Nebo snad až atomy?
MEG RYAN           Nesmíte chápat tento příklad tak umanutě hmotařsky. Jednoduché tady
                                znamená: nikoli složené.
WITTGENSTEIN  Ano, madam, viděla jste stejný strom jako já, i když jsme každý viděli jiný.
MEG RYAN           Nejenom z tohoto ohledu nemá vůbec žádný smysl mluvit o “absolutně
                                jednoduchých součástech židle“.
WITTGENSTEIN  Židle je významově celistvý intelektuální fakt.
DUCKRABBIT      Ale když někomu bez dalšího vysvětlení řeknu „To, co teď vidím před sebou, je
                                složené,“ tak se mě právem zeptá: „Co míníš slovem složené?“ To přece může
                                znamenat cokoli. Dokonce všechno možné.
WITTGENSTEIN  Pouze jen to jako všechno související možné.
                               Na monitoru obrázková řada na téma Kosuthova arcidíla Židle.
DUCKRABBIT     /pitvoří se/ A co míníš tím slovem? … /protahuje/ Jo, součást světa? … A co to
                                je potom ten svět?
WITTGENSTEIN  Svět je vše, co je zkrátka tak.
MEG RYAN           Svět je souhrnem faktů, nikoli jednotlivin.
DUCKRABITT      Ze mne se z vás obou tady snad stane ptakopysk!!! … A nebo žába princezna,
                                kvá!!! … Kvá! … Kvá.
                               Duckrabbit po pár žabích skocích upadne hraným překvapením na záda.
DUCKRABBIT     Kdepak, to nejsou žádné významy! To jsou všecko jenom tautologie!
MEG RYAN           Nebouchnul jste se přitom do hlavy? Vždyť židle, například, je věc, kterou
                               známe, předmět třeba k sezení, jak ji užíváme. … Stejně tak je židlí její obraz, 
                                jak jsou nám věci zprostředkovávány například v masmediích. … Stejně tak je
                                židlí slovo, kterým jsme zvyklí tuto věc označovat. Zde ve formě otištěného
                                slovníkového hesla. …
WITTGENSTEIN  Ano, správně, v používání slov se jedná o analogie a tautologie.
                                Na pozadí monitoru opět stejný obrázek stromu.
DUCKRABBIT      Tím stálým opakováním téhož mi snad chcete naznačit, že tentokrát v tomtéž už
                                vidím cosi jiného nežli předtím? … Nebo že bych snad měl vidět?   
MEG RYAN            Tato vaše předtucha se přece dá snadno ověřit.
DUCKRABBIT      Jak to chcete udělat?
MEG RYAN            Stručnou otázkou, které ještě před začátkem této vaší slavné šou nebyla možná.            
WITTGENSTEIN  Nebyl byste si ji schopen představit.
                                Opět obrázek Kosuthovy instalace Židle.
MEG RYAN            /zavolá vzhůru/ Režie, prosila bych židli! … Zhruba sem!
                                Na klávesnici se sezhora snese loutka další Židle.
                                Kolik nyní vidíte židlí?
WITTGENSTEIN  Jednu. V mnohosti jejích dílčích významů.
DUCKRABBIT      Tři přece. Jak jste říkala.
                                Na pozadí monitoru nápis JSTE OBA KRETÉNI!!!
                                Opět obrázek celku Kosuthovy instalace Židle.
MEG RYAN           Čtyři, pánové, čtyři. … Račte si je spočítat. … Když si slovo jako slovo
                                představíte, už je nějak chápete. … Tak tady chápejte. … Režie, pusťte tu
                                znělku slavné DuckRabbit´s Show! … Nevím, jak oni, ale já si dojdu orazit.
                                Se zřetelným pískáním nebo intonováním jakési melodie odskáče.
                                Na pozadí monitoru nápis: JOSEPH KOSUTH INSTALLATION ONE AND
                                THREE CHAIRS.

                                Meg se ještě jednou zpoza víka vrátí.
                                A nebo snad s touhle novou už jich vidíte pět?
                                Meg Ryan se na jevišti nakrátko objeví v podobě loutky Židle s její hlavou.
MEG RYAN            A nebo se mou snad již šest?
                                Na obrazovce noutbuku Světelná show, avi.   



3. SCÉNKA


                               Na obrazovce noutbuku Světelná show, avi.
                               Na jevišti klávesnice zůstaly z minulé scénky 3 loutky ŽIDLE.
DUCKRABBIT     Vítám vás, vážení diváci, ve třetí, závěrečné, části mé skvělé DuckRabbit´s  
                               Show!!! … A o čem v ní bude řeč? … No, napadne snad někoho z vás, diváci, 
o správné slovo? …

                             Nikoho? … /k loutkám/ Ani vás? … Co třeba vás, Meg?
MEG RYAN           No, když už to musí být, tak třeba, dejme tomu, slovo. … Slovo jako slovo.
WITTGENSTEIN  Varuji vás, kolego! Jen si vzpomeňte na slovo vašeho příběhu jako husozajíce...
DUCKRABBIT      Ale jděte... To jakože na počátku všeho bylo slovo? Že celý svět, například, nám
                                vznikne z jednoho, z jediného, slova? … A to první slovo, že třeba bylo Big
                                Bang???  ...  Takový titulek něco jako v komiksu?
                                Na monitoru komiksový titulek BIG BANG!!!
WITTGENSTEIN   Ale to je jeden výbuch, ale slova dvě. Dvě slova jsou už nadbytek.
                                Redundance, řečeno. Zbytečnost. Ale zkuste si to říci dohromady: Bigbang.
                                DuckRabbit otálí, cítí nějakou čertovinu.
MEG RYAN           /Meg ho pobízí/ No tak, nebojte se, zkuste si to...
DUCKRABBIT     /zkouší stále hlasitěji, s větší odvahou/ Bigbang. … Bigbang! … Bigbang!!!
                               Na třetí vyzvání dopadne seshora ještě jedna, tedy 4. loutka ŽIDLE.
                               Na pozadí monitoru komiksový titulek WOW!
MEG RYAN           Wow!!!
DUCKRABBIT     To jsem se teda lek... A stačilo by pouhé ještě jedno stejné příští slovo, a my
                               bychom se ocitli ve světě židlí Eugéna Ionesca. Tak to tedy radši zůstaňme jen u
                               jednoho slova. Například... Které si tak dáme...
MEG RYAN          Co třeba židle? … Od minula ji jako slovo přece sloro až důvěrně známe.
DUCKRABBIT     Ále, dejte už s ní pokoj, ženská. Nemáme těch židlí všude okolo nás kolem snad
                                už dost?
WITTGENSTEIN  Vidíte je? /poskočí k jednotlivým Židlím/ Židle... Židle... /u Duckrabitta poskok
                                vlevo a vpravo/
Kachna. Králík. Kachna. Kachna. … Chápete. … A to je přesně
                                ono. … Když si slovo jako nějak představíte, už je nějak chápete. Vaše 
                                představa významu nebo podoby slova mu už dává význam. Takto uchopené
                                slovo teprve až později cosi označuje. Kterousi věc, k níž jakoby neodlepitelně
                                patří.
MEG RYAN           /odevzdaně/ V jeho případě jsou slova zbytečná. Jako šoumen odjakživa jimi
                                nechápe, dokonce ani neoznačuje, nic.
DUCKRABBIT      /uraženě, hádavě/ Slovo je zde dříve nežli jeho praktický význam? … Jo? ... 
                                Prosím vás. … To přece není možné... To by přece znamenalo...
MEG RYAN           Tady pan filozof chtěl jenom říci, že každé nám dobře známé slovo má v sobě v
                                našem vlastním duchu už určitý opar, určitou “auru“ slabě naznačených
                                způsobů jeho použití. … Takovou něco jako předzvěst...
WITTGENSTEIN  Například tak, jako kdyby byla na nějakém obraze každá z postav obklopena
                                také jemnými, náznakové načtrnutými výjevy patřícími jakoby jiné dimenzi, a
                                my bychom tu viděli tyto postavy v jiných souvislostech.
DUCKRABBIT      Ale to už je přece naprostá duchařina!!! … Aura... Nadpřirozené postavy!!! …
                                Ani se nedivím, když tady pan filozof byl i současníkem toho bláznivého
                                theosofa Steinera...
STEINER                /zjeví se jako loutka DUCHA/ Co to tu slyším??? … Kdo to tu bere moje jméno
                                jako slovo nadarmo???
DUCKRABBIT      Kuš! A zmizte zase v tom své astrálu!!! /zadupe/ Ještě nám vystrašíte naše 
                                televizní diváky...
                                /Steinerova loutka se po chvíli tance jeho látky nad jevištěm, jako by to byla
                                ektoplasma, cestou do zákulisí prosmýkne nad monitorem/

STEINER               /vrátí se zpoza víka, zahouká/ Húú! Hůů! … Význam slov se mění i v čase. …
                                Po lidské smrti v prostředí našeho zásvětního astrálu už vám nebude potřeba
                                žádných slov! … Hůů! Húú!
                                /na monitoru citát příslušné věty z Jarmanova hraného filmu WITTGENSTEIN/
WITTGENSTEIN  The limits of my language mean the limits of my world! ... Meze mého jazyka
                                jsou mezemi jeho světa! … Já chápu, že zásadní myšlenky vzbuzují ve
                                veřejnosti strach! … Hrůzu! … /na Duckrrabita hrozivě/ Rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!
MEG RYAN           Tímto hororem nemyslel pan filozof zjištění, že náš svět je dán pouze například 
                                jen rozsáhlostí naší slovní zásoby. … Nebo aktivní znalostí kolikaže cizích
                                jazyků. … I když to také. /dotírá na DuckRabbita/ Haudujudu. Špechenzídojč.
 DUCKRABBIT     /odmítavě dotčeně/ Éperikolosošporgersi. …
 MEG RYAN          No tak, zkuste si třeba se mnou. /zamilovaně/ Maďárálomvášutág!!!
WITTGENSTEIN   Ano, světem jsem myslel tu ohromnou říši uvnitř každého jazyka... Vždyť                                   
                                pouhé jediné slovo obsahuje celou obsáhlou jeho i naši mytologii.
DUCKRABBIT      Tak tomu už naprosto nerozumím... Slovo jako mytologie? Něco jako starý
                                Řím a Babylonie dohromady? ... Změtení jazyků??? … Pokud ano, tak jsme si  
                                zde v mé jedinečné DuckRabbit Show zrovna postavili něco jako      
                                babylonskou věž!!!
MEG RYAN            Meze mého jazyka znamenají zejména neustálé uvědomování si detailů
                                opostatněnosti  jemností i nuancí drobností jazyka, který používám.
DUCKRABBIT       /hádavě k Wittgensteinovi/ A co byste tak asi dělal na mém místě vy? … Mám
                                tu snad především mluvit, ne? Co nejvíce mluvit. A vy ještě chcete, abych i při
                                tom myslel? … Víte co, já pro tu věž radši dojdu...
MEG RYAN           To jako až do té Babylonie?
DUCKRABBIT      Co bych pro to neudělal, abychom měli nějaké měřítko... /zachází za víko
                                noutbuku/

MEG RYAN            A kdyby si k tomu všemu ještě nyní i srovnal hloubkovou gramatiku třeba
                                slova “mínit“ “mean“ s tím, co bychom mohli předpokládat na základě jeho
                                povrchové gramatiky. … Žádný div, když člověku připadá těžké se v tom
                                vyznat. … Jééé! Tak to je opravdu nádhera!!!
                                /spolu s Duckrabbitem nazpátek se objevuje zpoza víka i kruhovitá stavba
                                BABYLONSKE VĚŽE, která je rovněž loutkou, poněvadž i do ní je seshora 
                                kolmo vražen drát/

WITTGENSTEIN  Pane kolego, jsem konsternován tím, jak přesně se vám podařilo ilustrovat naši
                                základní myšlenku... Čím se slovo stává slovem?
MEG RYAN            A ono úplně stačí si kolmo vbodnou drát shora do hlavy...
DUCKRABBIT      Pokud se i vám, vážení diváci, tato naše myšlenka líbila, těším na setkání při
                                dalším pokračování mé slavné, slavné, a jen kvůli vám ještě slavnější
                                DuckRabbit´s Show! A pokud mám možnost požádat o poslední slovo, pane
                                filozofe Wittgensteine, kdybyste mohl být tak laskav.
WITTGENSTEIN  Jako gentleman dám přednost dámě i v tomto, kdybyste, Meg, mohla být jako
                                herečka tak laskava... Poslední slovo...
DUCKRABBIT      /ustrašeně/ Poslední... Na konec hry.... Ale jen ne žádného Samuela Becketta...
                                Například...
MEG RYAN           Nebojte se... Mohla bych říct zcela stejně slova jako například Haf!, Wow! a   
                                nebo Jestliže, která jsou slovy, i když žádnou věc neoznačují. /k
                                Wittgensteinovi/
Ale použiji, pane, váš citát, který bude vždycky platit. Třeba i
                                tehdy, kdy už i tento můj svět, jako i třeba ten ducha theosofa Steinera /za
                                víkem se ozve Steinerovo Hůúů
/, už vůbec vůbec nebude.
                                /s oprávněným patosem/ O čem se nedá mluvit, k tomu se musí mlčet!
                                /Ale naše scénka touto poslední větou nekončí, neboť pokračuje alegorií která
                               i smyslem nadaným slovům připojuje další nadsmysl: Barbucha sklopí víko do
                               svislé polohy, a vzadu za scénou si na kameru vbodne seshora kolmo do
                              
hlavy drát. Pak zase víko zvedne do původní kolmé polohy.   
                                /Loutky těch 3 postav s malou hrou odstraní z jeviště do zákulisí za víko. Na
                                jevišti klávesnice noutbuku tak zůstanou, neboť se celý předešlý čas jednalo 
                              
o  slova a řeč, jen ty 3 Židle a Věž./

                                Na obrazovce noutbuku znělka Světelná show, avi


1 názor

Deepness
21. 02. 2012
Dát tip
Celkom pekne si sa tu pohral so slovami /aj s kulisami/. Vyskladal si z Wittgensteinových myšlienok zaujímavú show. Otvorenú interpretáciám.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru