Ráno

Svítá dnes nad námi pro nové ráno
září hvězd na sněhu, rdí se mi k vůli
zaštěkl k Měsíci toulavý Cyrano
jeho tvář bezedná v stříbro se půlí.

Na stolku peněz tmy, pár zlatých Guinejí
ve váze růže spí z býčího zápasu
venek je šedivý jak popel z Pompejí
my uvnitř sami jsme shoření do pasu.

Z rámů se dívají studené oči
noc je rtuť tajemná okenních skel
v ní mrtví vidí se a spolu tančí
než světlo tichounce vezme jim těl.

Jsem ráno jen, modrý sen chrp
a jaro a léto, podzim a smrt.