Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVyhaslý oheň
Autor
zolli
Tohle město je proROK.
Slepý z vizí chemických brýlí
Z raket minaretů svolává k Ramadánu
kouřovými signály.
Pavoučí sítí silNIC
podél Bludiček osvětlení
Sunem se - krok sun krok
k píchačkám - turniketům země blátivé otupělosti.
V spěchu divokých kolčav a beználad hlemýždích domů.
Vítejte v šedi myších kožíšků!
Tohle město je rok od roku vyhaslejší
i přes pištění stále dokonalejších hadů železnic
Výlovy rybníků mají čím dál chudší kádě.
Hysterie…nepochybně jeho JEDINÉ silné kouzlo!
Drží mne v šachu na kočičí dlažbě
dlážděné sprostými nadávkami
Pivními vývratky sousedů.
Mám jen maják kovového sloupu
který stejně nikdy libě nezazní…
z rohu všeho pouličního šílenství.
Rezavý obelisk bez jména
Klepu se na něj každého západu
kdy v krvavém stenu obzoru
Hydra či Monstrum uždibuje kusy zapomenutého ráje.
Jsem vztyčená nad monument Větrušských rozvalin.
Se Strašáky rozpadu v předměstích
Protančím s Tlupou řvoucích primátů.
Však Primátoři uplacení odleskem pokladů
plánují další Černé díry..
A nekonečné moře placů na párKING!
A nekonečnost panelů…
A konečně (konec konců co nadělám)
srdce města hlodá pod nápisem Mír
To se vypařuje další vozík z Marie.
Marně sténá otřesená kaple
Vždyť dole a i v dole se stále střílí.
Ona první hází kamenem!
Tak ospale a znuděně a chladně líbá mé prorezavělé město.