Tak je mi čtyřicet pět
a rým mi daruje svět
já o něho ale nestojím….
I Slunce si občas odplivne
a člověk bez navigace
za chvíli snad nepozná
ani cestu domů
na ulici bude stát
minutu ticha
za všechny mapy
co skončily ve sběrně
spoutány špagátem
globální bezmoci
bez zpátečního lístku…
Čtyřicet pět
co může má generace říci
kradli jsme schopně
kde kdo by se asi ohradil
že žil poctivě
budiž tedy pro slušňáky
poctivě jsme mlčeli….