Upírání

Otec byl alkoholik, Chris se stal workoholikem. Otci vyčítával, že na něj nemíval čas, když byl malý. Že nesportoval, tloustnul a nakonec dostal v čtyři a padesáti infarkt. Sám teď měl tři pneumatikya dcery vídával jen když jel s rodinou na obligátní nedělní mši. Pastor Mark byl ovšem schovívavý. Ničemu se nedivil. Věděl, že jablko nepadá daleko od stromu. Chris to ale nevěděl. Byl přesvědčen, že je naprosto jiný, než jeho otec. Otec přeci pil, páchnul cigaretami a neplatil výživné. Zato on je absolutní abstinent s řádnou hygienou a příkladný manžel, který své děti umí zaopatřit. Jejich šestipokojový dům na předměstí je toho důkazem.

Otec byl proutník. O tom Chris nepochyboval. Nikdy sice otce s žádnou nepřistihnul, ale byl si jistý, že matce zahýbal. Vždyť otec se otáčel za každou sukní a poplácal každý zadek, který mohl. Chris by také rád laškoval a poplácával. Dokonce by rád i lecos ošukal, ale nakonec zůstal jen u masturbace. „Masturbace,“ říkával si, „je hygiena, nikoliv nevěra. Kdyby žena jenom věděla, jak přísný k sobě jsem.“

Otec byl bonviván. Rád bavil společnost přátel, za které často platil útraty a kterým rád vyprávěl košilaté vtipy. Matka na to vždy vzpomínala s nechutí. Ach, jak byl nezodpovědný! Chris by se také uměl bavit, což o to! I peníze by uměl vyhazovat. Ale nebavil se a byl skoupý. Protože on je zodpovědný a ukázněný. Peníze se prostě neroztáčí. Když už nic jiného, kazí to kredit. Mnohem lepší je vyrazit si do Fort Meyers nebo na plavby skrze Inner Passage. To sousedům aspoň ukáže peníze a sepjatost rodiny, a rodině zase krásy vlasti.

Chris otce neměl rád. Ne snad, že by ho nenáviděl. Ale rád ho neměl. A měl proč – proč ho nemít rád. Zato měl rád svojí matku. Ne, neměl jí rád: miloval jí! Jako teď miluje své dcery a jako ony zase milují jeho. Ano, určitě ho milují. Než matka zemřela, vždy mu kladla na srdce, co je správné. Byla laskavá a shovívavá a milující. Chris nikdy nepochopil, proč jí někteří její známí pomlouvali. Prý že otce vyhnala. Že jej citově vydírala, odpírala mu sex, manipulovala s ním. Takové sprosté lži. On svojí matku znal. Taková by být nedokázala. Ano, byla trochu pedantštější, než by si přál. To ano. Ale že by s někým manipulovala, aby si myslel, co chtěla? Vyloučené!

Otec byl prostě sobec. Samí přátelé a koníčky, všechno jenom okolo něj, utíkání z domova, nejspíš i hazard a kurvy. Jistě, občas s Chrisem hrál tenis. Sotva ale víc než dvakrát týdne. Ano, chodíval s ním do kina. Ale málo. Ano, nechal ho řídit jeho auto ještě než měl Chris řidičák. Ale to je tak všechno. Dobrá... Ano, občas Chrise brával na výlety do přírody. Ano, bývalo při nich opravdu veselo. A otec uměl báječně vyprávět a ukazovat souhvězdí a učit uzly nebo stopy zvířat. Dokonce během trampování ani nepil. Ale stejně to byl sobec. Jenom se věnoval tomu, co ho zajímalo, co ho těšilo a na ostatní nebral ohledy. Není divu, že se s ním matka rozvedla. Ale takový Chris nikdy nebude. On se své rodině věnuje. Ano, pracuje sice skoro pořád. Ale dělá to všechno pro ně, pro rodinu. Nikdy nedopustí, aby něco přišlo mezi jeho rodinu a jeho samotného.

„Tati, pojď si hrát,“ ozval se Karl. Přešlapoval z nohy na nohu a tkaničku měl na levé rozvázanou.

„Počkej, teď nemůžu.“

„A proč nemůžeš?“

„Mám tady něco rozepsané na počítači.“

„Jak rozepsaný?“ zeptal se a pozvednul obočí.

„Tomu bys nerozuměl,“ řekl jsem a pro jistotu si dokument uložil.

„A kdy to budeš mít dorozepsaný?“

„Říká se dopsané, Karle,“ opravil jsem ho. „Ještě nevím, teprve jsem začal.“

„Aha,“ řekl a sklopil oči k zemi.

„Běž si, prosímtě, hrát sám. Ano? Už jsi velký chlapec a hraček máš plný pokoj.“

„Když mě to samotnýho nebaví,“ řekl trucovitě a zamračil se. „Tatí, pojď si hrát. Pojď. Tatí, prosím!“

„Tak a dost,“ zvýšil jsem hlas. „Neštvi mě, Karle. Mazej do pokoje a nech mě bejt. Večer přijde babička a bude si s tebou hrát. No tak, bude to?“

Karl protáhl koutky úst a se sklopenou hlavou pomalu odcházel po schodech nahoru do svého pokoje. Zatraceně, to by se jeden zbláznil. Doprdele práce! Teď jsem akorát ztratil slinu. Dneska už to nedopíšu. Místo povídky z toho bude jenom chromá črta. Aspoň že pivo je vychlazený. Už aby si ho ta ženská zase vzala zpátky.